Článek
Jakub Petr ze Slovácka se snaží přejít přes záložníka Baníku Ostrava Jána Greguše. Vlevo přihlíží ostravský Davor Kukec.
Jaroslav Diviš (ležící) ze Slovácka a Ondřej Sukup z Baníku Ostrava v utkání 24. kola Gambrinus ligy.
Radost hráčů Slovácka z gólu v síti Baníku Ostrava.
Je to smutné, když máte hromadu gólových příležitostí, neproměníte ani jednu a prohrajete brankou v posledních vteřinách nastaveného času.
To je hodně smutné. Nejvíce šancí jsem měl já, a kdybych je proměnil, tak bychom zápas vyhráli. Porážku beru na sebe. Já bych přece měl góly dávat, od toho jdu na hřiště. Když takové šance nedají mladí kluci, dobrá, ještě toho nemají moc za sebou. Ale já bych je určitě dávat měl. Je to jednoznačně moje chyba.
Největší možnost vstřelit branku jste měl v 56. minutě, kdy jste byl před brankářem Hečou sám. Co jste udělal špatně?
Přemýšlel jsem, zda vystřelit na první tyč, anebo na tu vzdálenější. Pak už jsem byl blízko něho a pokusil jsem se o lob. Bylo to blbě. Moc mě to mrzí.
Proč jste hráli první poločas opatrně? Vůbec na vás nebylo vidět, že hrajete o prvoligový život.
Nevím proč. Prvá půlka z naší strany opravdu nebyla dobrá. Určitě nebyla taková, jak jsme si představovali.
Poprvé jste nastoupil v základní sestavě. Řekl jste si o místo v ní?
Dobře jsem trénoval a s trenérem jsme se o tom neustále bavili. Konečné rozhodnutí bylo na něm, ale je pravda, že hrát od začátku jsem chtěl.
V 82. minutě jste hřiště opustil. Požádal jste sám o střídání?
Trenér se mě ptal už v poločase, jak dlouho vydržím. Chytaly mě křeče, ale chtěl jsem vydržet na hřišti až do konce. Pořád to vypadalo, že můžeme dát gól. Balón furt létal před brankou a já, zklamaný svými předchozími střeleckými nezdary, doufal, že mi spadne na nohu a ten gól přece jenom dám. Pak už to nešlo, trenér chtěl hru asi zrychlit, tak mě střídal.
Zkřížený vaz v koleni jste si podruhé přetrhnul právě v utkání se Slováckem. Nebál jste se, že se to může opakovat?
Nemyslím na to. Co se stát má, stane se. Koleno drží, a to je dobře.
Václave, upřímně. Pořád jste přesvědčený, že se ještě zachráníte?
Dokud je alespoň nějaká naděje, musíme o ni bojovat. Ještě je ve hře osmnáct bodů. Ale už to bude hodně těžké.
