Hlavní obsah

Trumfne Horvátha? Rád bych dal ještě rok, říká jihlavský matador Koloušek

Robert NeumannSport.czPrávo

Proměna Jihlavy je pro něj balzámem. Útočný fotbal, tam je záložník Václav Koloušek doma. Přestože už na hřišti v 38 letech netráví tolik času, jak byl zvyklý, jarní jízdu Vysočiny si náramně užívá. „Když vidím kluky, jak mají z fotbalu radost, je to paráda,“ rozplývá se mistr ligy s Libercem.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Záložník Jihlavy Václav Koloušek by si rád kariéru prodloužil ještě o jednu sezónu.

Článek

Po podzimu byla Jihlava na sestup, po osmi jarních kolech máte třicet bodů, předvádíte parádní fotbal. Není to skoro zázračný vzestup?

Někomu se to tak může zdát. Je to však rozhodně příjemné (usměje se). V závěru podzimu jsme byli v obrovské letargii, nový trenér Rada nás komplet probudil.

Jakým způsobem?

Po zápase v Příbrami, kde jsme dostali bůra, jsme byli psychicky hodně dole. Pan Rada navodil na trénincích pohodu, k tomu chtěl vidět maximální nasazení. Vtloukal nám do hlav, že když se něco nepovede, nesmíme přestat hrát. Nabudil nás, co jiného taky mohl udělat za čtyři dny.

Jak jste ale dokázali změnit tak bleskově herní styl?

Dřív jsme se přizpůsobovali soupeřům, teď chceme určovat hru my. Být aktivní, nezalézt, protivníka zaměstnávat. To je celá věda. Předtím jsem se užíral, viděl jsem, že mančaft má na to hrát kombinačně, ofenzivně, a ne pouze na brejky. Naše hra sklouzla k tomu, že po zisku balónu jsme ho nakopli dopředu, mezihra žádná. Když nyní vidíte, že odehrajeme tři vyrovnané zápasy s Plzní, něco se změnit muselo.

Útočný fotbal po vás trenér Rada požadoval ihned po svém příchodu?

V úvodním zápase se Slováckem byl nejdůležitější výsledek, což se povedlo. V zimě pak měl kouč měsíc a půl na to, aby nám naznačil, co od nás očekává. Žije s námi, je jedním z nás, povzbudí, poradí, pochválí. Z kluků, kteří dřív nehrávali, dostává maximum. Vědí, že nejsou, jak se říká, prašivky.

Nedávno vám bylo 38 let, užíváte si současný stav o to víc?

Fotbal mě pořád baví, jsem rád, že můžu být v téhle bandě. Nejsem sice na trávníku tak často jako dřív, nejsem ale hloupý, tato pozice mi, v uvozovkách, vyhovuje. Pokud mě trenér potřebuje, jdu na hřiště, a co hlavně, vím, na čem jsem. Komunikace s trenérem je v pořádku.

Kariéru byste si tedy v Jihlavě rád prodloužil?

Nechtěl bych ještě končit. Záleží, jak to bude v létě vidět klub, pokud by bylo na mě, rok bych si ještě zahrál. Jako Horvi (Pavel Horváth) v Plzni. Všechno odtrénuji, cítím se dobře. Navíc jsem přesvědčený, že příští sezónu by to mělo jít ještě výkonnostně výš.

Bude Jihlava v nadcházejícím ročníku černým koněm?

Záleží samozřejmě, zda se tým podaří udržet ve stejném složení. Prioritou bude neztratit Harbu a Masopusta. Myslím, že by byla za této situace škoda mužstvo oslabovat.

Jenže v Česku je to většinou tak, že pokud někdo přijde s nadstandardní nabídkou, klub sáhne po penězích a rezignuje na koncepčnost.

Můj názor je takový: hráči přidat, udržet ho, aby odehrál ještě rok. Pokud mužstvo zůstane dál pohromadě, bude také důležité, aby k tomu každý z nás přistupoval stejně jako teď. A pokud se nás bude držet forma, jakou má třeba nyní Haris Harba....

Překvapil vás, co umí?

Nikoli. Když byl v Hradci, bavili jsme se o něm s trenérem Josefem Csaplárem. Říkal mi: pokud bych byl v nějakém klubu, sáhl bych hned po Harbovi a postavil bych to kolem něj. A podívejte se. Zaplaťpánbůh Harise přetáhli k nám.

Reklama

Související témata: