Článek
Vy jste byl po zápase hodně vytočený. Co vás tak rozčílilo?
Jeli jsme do Příbrami s tím, že nás tu bude čekat velice těžké utkání, což se potvrdilo. Skončilo to remízou 1:1... Vy jste na tom fotbale byli, takže jste to viděli, stejně jako diváci v televizi. To je všechno, co k tomu mohu říct.
Můžete být konkrétní a říct, co vás tedy nejvíc naštvalo?
Vhazování autu před rohem, z něhož jsme pak dostali vyrovnávací gól. Balón letěl přímo na mne a vhazovalo se skoro až za příbramskou lavičkou, tedy skoro o třicet metrů blíž k naší brance. Rozhodčí mě chtěl ještě vyhodit na tribunu, když jsem na to upozornil. Bohužel, když se tohle bude dít ve fotbale, pak nevím, jak hráče motivovat a držet je... Já vím, že tam sudí možná mohl proti nám písknout penaltu, ale tohle když se stane před koncem zápasu... Bohužel.
Jak jste viděl závěrečnou situaci, po níž padl vyrovnávací gól?
Nechci se k tomu vyjadřovat, protože jsem to z lavičky neviděl. Byla tam skrumáž... Ale co mi volali známí, kteří se dívali na televizi, byl to prý jasný faul na našeho gólmana Hrubého. Ale berte to, že tlumočím názor někoho jiného.
Máte alespoň bod a dostali jste se na sestupové příčky. Kolik podle vás bude třeba bodů k záchraně?
Podle mne třicet bude stačit, protože teď se budou ohrožená mužstva ještě bít mezi sebou.
Proč podle vás hraje tolik týmů o záchranu?
Sparta, Plzeň a ekonomicky silné týmy si mohou dovolit přivést kvalitní hráče. My ostatní musíme pracovat s tím, co zbude. S tím se snažíme dělat maximum. To je otázka třeba i Bohemky a dalších. Nechci se vymlouvat, že jezdíme po okrese a trénujeme tam, kde nás pustí. Ale s tím jsme do toho šli. Nehrajeme na vlastním stadiónu. Rveme se, co to jde a zatím záchranu nevzdáváme.
Věříte v šanci, byť jste stále na sestupových příčkách?
Určitě! Každý očekával, že my už budeme v téhle době jasným sestupujícím.
