Rubriky:

1. liga

I v pohárovém finále proti Plzni chceme dokázat, že jsme v téhle sezóně nejlepší, tvrdí Lavička

10. května 2014 16:39 - Praha

Jako první trenér v Česku dokázal Vítězslav Lavička vyhrát mistrovský titul se dvěma kluby. V roce 2006 se mu to podařilo s Libercem, letos se Spartou. „Každý titul je pro mne stejně cenný, ale situace těch dvou se vůbec nedá srovnat. V Liberci na nás nebyl tlak, protože mužstvo prošlo před sezónou velkými změnami a nikdo od nás nic takového nečekal. Ve Spartě je to jiné. Zejména po vyřazení s Häckenem to byla naše povinnost,“ nabídl srovnání úspěšný jednapadesátiletý kouč.

 

Vlastimil Vacek, Právo

„S Libercem nám k titulu stačilo devětapadesát bodů, favorité ztráceli a my jsme šli svojí cestou. Se Spartou jsme jich měli před 27. kolem sedmdesát, což je rekord Gambrinus ligy, ale neměli bychom ještě jistotu, kdyby Plzeň v Jablonci vyhrála."

U láhve dobrého vína

Lavička nepatří k lidem, kteří slaví hlučně. Radost si nejlépe vychutná v kruhu nejbližších. Tak tomu bylo i v neděli večer, když skončil zápas Jablonce s Plzní remízou a Sparta měla mistrovskou definitivu, byť den před tím prohrála v Teplicích. Devítibodový náskok jí vzhledem k lepším vzájemným zápasům s Plzní ale stačil.

„Když padla ta definitiva a Jablonec sebral body Plzni, sedl jsem do auta a přijel na Letnou, kde se kluci houfovali, abych je pozdravil a podělil se s nimi o první radost. Samotné oslavy pak patřily hráčům. Ani jsem nepočítal, že bych šel s nimi. Odjel jsem domů, otevřel dobré víno a oslavil titul s rodinou. Užil jsem si to," prozradil Lavička.

Uvěřil až v neděli

Lavička je pokorný jako člověk i trenér. Neříká velká slova o tom, že titul už má, když to není jisté. Nedělá velká gesta. Jde za svým cílem... „Sezóna, i když její začátek pro nás byl složitý, se vyvíjela dobře. Ale definitivně jsem opravdu uvěřil až na samotném konci, tedy po té nedělní remíze, kdy už bylo jasné, že titul je náš," řekl skromně.

Když přišla řeč na zlomové okamžiky sezóny, zamyslel se a pak vypočítal: „První přišel hned na samém začátku. K úvodnímu ligovému zápasu jsme jeli po našem nevydařeném domácím utkání proti Häckenu. Byli jsme pod obrovským tlakem, ale zápas v Jihlavě jsme zvládli. Po vyřazení z Evropské ligy následovaly další těžké ligové duely, ale my jsme v nich uspěli. Kolo od kola jsme se herně lepšili a získávali body. Samozřejmě důležitá byla remíza v Plzni a na jaře výhra nad Viktorií doma."

Häcken byl šok. Po takových padaly zpravidla na Letné hlavy trenérů. Lavička to zažil také. V roce 2008, prakticky během týdne prohrál 0:3 v Liberci, po remíze 3:3 s Dinamem Záhřeb vypadl z Poháru UEFA a vše dovršil domácí debakl 1:4 se Slavií. A šel...

„Řekl jsem to hned po utkání v Häckenu. Pokud by tato situace nastala, plně bych ji respektoval. Tím kolapsem jsme nesplnili jeden z cílů sezóny, kterým byl minimálně postup do základní skupiny. Dostal jsem ale důvěru, čehož si velmi vážím, a snažil jsem se ji nezklamat," vrátil se ke chvílím, kdy mu na začátku mistrovské cesty nebylo lehko.

Největší hvězda? Celý tým!

Otázky na téma, kdo byli klíčoví hráči jeho týmu, nemá moc v lásce. Hvězdy respektuje, ale nevyzdvihuje. „Opravdu nerad vyzdvihuji jednotlivce, protože pro mne byl skutečně klíčovým hráčem celý tým. Postupně vykrystalizovala užší sestava, která fungovala. Počínaje brankářem Vaclíkem, přes kompaktní obranu, konstruktivní hráče ve středové řadě, až po Lafatu v útoku. Všichni, i ti střídající, přispěli k našemu úspěchu. Důležité bylo, že góly nedával jen Lafata, od něhož se to čeká, ale i ostatní, to byla naše silná stránka. Řekl jsem dvě jména, ale rozhodně je tím nevyzdvihuji nad ostatní, to by nebylo spravedlivé ani pravdivé," zdůraznil.

Když přijde řeč na zřejmě nejlepšího hráče vrcholící ligové sezóny Josef Hušbauera, Lavička se usměje: „Svými výkony mě nepřekvapil, protože jsem věděl, že Pepík je hráč, který sice na první pohled působí jako flegmatik, ale je to velmi chytrý fotbalista, který výborně vnímá hru a náš styl mu sedí. Ale nečekal jsem, že jeho gólová produktivita bude tak vysoká, tím i mne příjemně překvapil."

Lepší než loni. Neztráceli zbytečně body

Mezi Spartou v minulé sezóně, kdy také bojovala o titul, a tou letošní, která ho získala, vidí její kouč jeden podstatný rozdíl. „Tím, že jsme vypadli z pohárové Evropy, dostali jsme prostor soustředit se na domácí scénu. Samozřejmě z toho vyplynula jednoznačná povinnost uspět. Oproti minulé sezóně jsme neztráceli v jejím průběhu body s týmy, s nimiž bychom je hlavně doma neměli ztrácet, čímž rozhodně nikoho nepodceňuji. Důležité bylo, že naše dobré výsledky byly podloženy kvalitnější hrou než v předchozí sezóně. Progres je patrný. To byl jeden z hlavních důvodů," zdůraznil Lavička.

Hlavní cíl sezóny je splněn. Zbývají tři ligová kola a finále Poháru České pošty. Historie i současnost ukazují spoustu příkladů, kdy nový mistr závěr sezóny nezvládl. Udržet motivaci je v takových případech velmi složité, pokud si to přímo nesrovnají v hlavách hráči. „Ti si první oslavy užili a vrátili se do pracovního režimu. Hrajeme už jako mistři a nechceme si to pokazit i kvůli našim fanouškům. Rádi bychom navýšili rekordní bodový zisk. A co se týká poháru, double je náš další cíl a vzhledem k rivalitě s Viktorií je motivace obrovská. Chceme v tomto souboji potvrdit, že jsme v této sezóně nejlepší," odmítl Lavička, že by Sparta závěr sezóny utopila v oslavách.

Zakřičet umí, ale jen když je to nutné

Lavička je znám jako velmi kultivovaný člověk. Těžko si představit, že dokáže zvednout hlas, jako to uměl legendární trenér Václav Ježek. Ten, když ho mužstvo naštvalo, křičel tak, že se třásla okna v letenské kabině. Lavička to prý umí také. „S panem Ježkem máte pravdu, to se skutečně kolikrát třásla okna a hlavně my hráči... Já na to možná nevypadám, ale když je potřeba, také umím hodně zvednout hlas. Nemám s tím problém. Tím pomyslným bičem práskám, když cítím, že to situace vyžaduje. Dovedu použít i ostřejší slovo. A bylo to třeba i v této sezóně, zejména v poločasech některých zápasů.," prozradil.

Mezi hráči prý rozdíl nedělá. Ví, že mužstvo potřebuje ty „zlobivé" i „hodné". Nemám problém vyjít s kýmkoliv. Hráčský kádr je mix různých povah. Říkám klukům, že pokud chceme dosáhnout úspěchu, tak základem je, že budeme mít respekt jeden k druhému, v kontextu s disciplínou a soudržností týmu. To jsou hlavní pilíře, na nichž je třeba budovat cestu k úspěchu," nabídl svůj recept na různé povahy.

Byl to vlastní gól, řekl k incidentu v Teplicích

Fanoušci Sparty ho milují a on je k nim hodně vstřícný. Zamává jím, přijde před kotel zatleskat. V jeho víře, že drtivá většina jich je slušných, ho nezviklal ani moment z Teplic, kdy ze sparťanského sektoru k němu přilétla dýmovnice.

„Mám naše fanoušky rád a moc si vážím jejich podpory. Skutečně jsem přesvědčený, že 99 procent z nich přichází Spartě fandit slušně a užít si báječnou atmosféru našich zápasů. Excesy, které se stávají, mě mrzí, ale myslím si, že to je vina několika jedinců, kteří kazí pozitivní pohled na ostatní fanoušky Sparty a celý klub. To, co se stalo v Teplicích, byl od nich vlastní gól," konstatoval trochu smutným hlasem.

Titul je pouze mezistupeň

Lavička má na svém kontě čtrnáct titulů, dvanáct se váže ke Spartě. Sedm jich získal jako její hráč, čtyři jako asistent trenéra na Letné a teď se triumfu dočkal i jako kouč nejúspěšnějšího českého klubu. Jeden pak přidal s Libercem a druhý si přivezl z Austrálie, kde slavil se Sydney FC.

„Každý z těch titulů je výsledkem poctivé práce v průběhu celé sezóny, nejen mé, ať jsem byl v jakékoliv pozici, ale celého týmu a lidí kolem. A to platí zejména o tom nejčerstvějším ve Spartě. Skutečně patří všem, od mužstva, které ho vybojovalo na hřišti, přes realizační tým, vedení, ale i další lidi, kteří se podíleli na skvělém zázemí. A samozřejmě i našim fanouškům. Rozdíly mezi tituly nedělám. Tenhle je zlatě orámován tím, že jsme ho získali pro Spartu po čtyřech letech a v sezóně, v níž oslavila 120. výročí od svého založení. Vnímám ho jako úspěch celého klubu," srovnával svoje úspěchy. V Austrálii prý zažil stejný tlak jako ve Spartě. „Sydney FC je taková australská Sparta, také se počítají jen úspěchy," dodal Lavička.

Jako trenér si vzdušné zámky nestaví a nesní o tom, jak sedí na lavičce slavného velkoklubu. Zůstává na zemi a realisticky se dívá i na čerstvý titul. „Jsem přesvědčený, že správný mistr ligy, když dosáhne na titul, si nesmí myslet, že vystoupil na vrchol. Já ho chápu jako mezistupeň. Před námi jsou další mety, teď to bude Liga mistrů a účast v základní skupině. To je motivace, abychom se dál zlepšovali. A tak to cítíme ve Spartě všichni," pravil přesvědčivě.

Historie, a to i sparťanská, pamatuje, kdy bylo vítězné mužstvo rozprodáno.  „Výhled na příští sezónu řešíme s předstihem. Žádné zásadní změny by nastat neměly, protože s tím máme trpkou zkušenost ze začátku této sezóny. Udělali jsme víc změn, než bylo třeba, a jak se ukázalo, stálo nás to postup do Evropské ligy. S vedením klubu jsme o tom hovořili. Možná odejde jeden hráč ze základu, ale žádný výprodej se nechystá," potvrdil už dříve vyřčená ujištění vedení Lavička.

Vítězslav Lavička
Narozen: 30. dubna 1963
Stav: manželka Irena, dcery Tereza a Adéla.
Hráčská kariéra: 1980-1982: Škoda Plzeň, 1983-1984: Sparta Praha, 1985-1986: RH Cheb, 1987-1989: Sparta Praha, 1990: FK Hradec Králové, 1990-1992 Sparta Praha, 1992-1994: Bohemians Praha, 1994-1996: SK Chrudim.
Trenérská kariéra: 1996-1997: SK Chrudim, 1998-2002: Sparta Praha (asistent, od 2002 hlavní trenér), 2002-2003: Viktoria Žižkov, 2004-2007: Slovan Liberec, 2007-2008: reprezentace do 21 let, 2008: Sparta Praha, 2009-2012: Sydney FC, 2012- dosud: Sparta Praha.
Úspěchy: mistr ligy se Spartou jako hráč 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, mistr ligy se Spartou jako asistent trenéra: 1998, 1999, 2000, 2001, jako hlavní trenér 2014, mistr ligy s Libercem 2006, mistr Austrálie se Sydney FC 2010. Trenér roku v anketě Fotbalista roku 2006.
Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..