Hlavní obsah

Zatímco Liberec se o Evropu rval a nakonec na ni dosáhl, Teplice jako by ani zájem neměly

zp, dosSport.cz

Paradox. Zatímco Liberec sužovaný hráčským exodem a vůbec všemi problémy, jež na něj na jaře dopadají, se o pohárovou Evropu na pražské Julisce rval, aby se do ní nakonec ze čtvrté příčky skutečně dostal, finančně saturované a po všech stránkách zabezpečené Teplice jako by o ni v duelu s Ostravou vůbec nestály. Však také o ni po utrápeném, ba chvílemi přímo lajdáckém výkonu přišly.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Liberečtí fotbalisté slaví účast v pohárové Evropě.

Článek

„My o ni přišli už prohrou v Liberci, takže proti Baníku už jsme o ni nehráli. Šlo mně jen o to, abychom se s domácím publikem rozloučili výhrou, ale ani to se nepovedlo," netajil zklamání z remízové partie s  Baníkem teplický kouč Zdeněk Ščasný. „Hořká tečka po výkonu, jenž šel z jednoho extrému do druhého. Od solidních pasáží až po vyloženě děsivé. Celkově to však bylo z naší strany špatné."

Mahmutovič chyběl až příliš

Svým svěřencům to vykládat nemusel, protože sami cítili, že se o možnost podívat se do Evropy připravili sami.

„Chtěli jsme, ale trápili jsme se. Jako celé jaro. Prostě jsme tuhle příležitost nezvládli, a proto jsme tolik naštvaní. Fotbal sice není o jednotlivcích, ale v našem případě se ukázalo, jak moc nám chyběl zraněný Mahmutovič a jeho góly. A to jsme si přitom slibovali, že ho nahradíme," glosoval hořký konec teplických pohárových ambicí gólman Tomáš Grigar.

„Nejsme prostě tak velký tým, abychom byli schopni nahradit klíčové hráče," plně akceptoval tento argument Ščasný, i když měl po ruce řadu dalších. Třeba proměnlivé výkony svých svěřenců, jež se lišily jako den a noc.

„Skvělý proti Spartě a vzápětí zcela nepochopitelný ve zmiňovaném v Liberci. Ale bude to i tím, že jsme podzim odehráli s jedenácti, dvanácti lidmi, kteří měli formu, takže i někteří další se na úspěšné vlně vezli. Když ale měli na jaře zabrat při velkém počtu zranění oni, nezvládli svou roli psychicky," připomněl neustálé korektury v sestavě a absence v kádru, které se teď ještě rozšířily. To proto, že zkušený Štěpán Vachoušek si v zápase s Baníkem přetrhl achilovku. „Alespoň tak zněla první diagnóza doktorů," upřesňoval teplický trenér.

Liberecké bolesti korunované postupem

Jenže i Liberec o spoustu opor přišel a přesto skandování jeho fanoušků „Evropa, Evropa, Evropááá!" po skončení utkání na Julisce dávalo jasně najevo, že poslední místenka do pohárů je obsazena.

„Třetí místo bylo již delší čas přidělené, takže čtvrtá příčka je náš vrchol. Hrozně si toho vážíme, nakonec jsme to zase zvládli. Liberec se svými pohárovými ambicemi nikdy netají. Jen doufám, že před příští sezonou se mužstvo trochu zkonsoliduje," naznačil autor vítězného gólu David Pavelka, že postup Liberce se zrodil ve velkých bolestech.

„V průběhu jara jsme přišli o trenéra Šilhavého. I já byl zpočátku proti a přál si, ať nám ho až do konce sezóny nechají. Ale nakonec se ukázalo, že příchod pana Vavrušky byl asi tím nejlepším impulsem. Po nástupu řekl, ať první dva zápasy hrajeme uvolněně, že případné porážky vezme na sebe. Hlavně po nás chtěl maximální ofenzivu a presink, což byly zbraně, které nás nakonec do Evropy dovedly," poukázal Pavelka, jehož zásluhou se personálními změnami a ztrátami poznamenaný Slovan rychle vrací do soutěže, v níž letos došel až do jarního play off.

Reklama

Související témata: