Hlavní obsah

Dopoledne se studeným obkladem na hlavě, večer s trofejí pro nejlepšího trenéra. Lavička ale i přitom myslel na Ligu mistrů

Praha

Nehrál si na hrdinu. Ani žádné tajnosti nedělal... Sparťanský kouč Vítězslav Lavička na rovinu přiznal, že po sobotních oslavách mistrovského titulu strávil celé nedělní dopoledne se studeným obkladem na hlavě, aby měl večer obvyklý glanc a na Galavečeru mohl trofej pro nejlepšího trenéra ligy přebírat s náležitou noblesou. A obvyklou pokorou pochopitelně také. „Není to jen ocenění mé práce, ale všech lidí ve Spartě. Kolegů v realizačním týmu, hráčů, kteří mi umožnili cenu převzít, stejně jako všech věrných a slušných fanoušků,“ pravil po dekorování v duchu svých zvyklostí Lavička.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Trenér Sparty Vítězslav Lavička s pohárem pro mistra ligy.

Článek

Musí to pro vás být hodně slastný a triumfální konec sezóny po strastech a těžkostech, jež jste na Letné v jejím úvodu zažíval...

Začátek byl skutečně hodně složitý, neboť jsme vypadli z Evropské ligy hned v předkole, což představovalo pro celý klub obrovské rozčarování. Moc si proto vážím, že vedení Sparty zachovalo chladnou hlavu a já i celý realizační tým jsme mohli pokračovat. A ještě raději jsem, že se nám podařilo zmiňovaný nezdar odčinit v domácí lize a poháru. Podali jsme důkaz, že jsme si nové šance vážili a vážíme.

Důkaz hodně přesvědčivý, neboť nejenže jste získali double, ale ligu navíc vyhráli s rekordním bodovým ziskem. Ceníte si třetího titulu ve své trenérské kariéře tudíž nejvíc?

Vážím si každého primátu, protože podle mého je odrazem vydařené sezóny celého klubu a dobré práce všech lidí v něm. Od hráčů přes trenérský realizační tým po každého, kdo v něm pracuje. A nedělám přitom rozdílu mezi Libercem, australským Sydney nebo Spartou.

Hierarchii nejcennějších titulů tedy sestavit nemíníte, ale co takhle nejobtížnější cesta za ligovým primátem?

Také moc těžká odpověď... Když jsem působil v Liberci, udála se tam před sezónou velká řada změn a došlo k odchodu spousty hráčů, takže málokdo očekával, že můžeme dosáhnout na titul. Tým lidí si ale neuvěřitelně sedl, postupně rostlo sebevědomí a na titul jsme dosáhli. Paradoxem asi zůstane, že nám k němu postačilo 59 bodů, zatímco teď se Spartou jsme jich získali 79, tedy o dvacet víc. Rozdíl je to obrovský, což ale nic nemění na tom, že radost z titulu byla stejně velká s Libercem, jako nyní se Spartou.

A co titul z daleké Austrálie?

V Sydney, které má v australském fotbale podobné postavení jako Sparta v našem, jsem měl štěstí hned z několika důvodů. Převzal jsem mnužstvo tvořené výborným mixem mladých a zkušených hráčů, navíc se mnou přišli nejlepší spolupracovníci a ke všemu jsem měl v kádru i Karola Kisela, který se časem vypracoval v leadera tým. Vše pak vyústilo v mistrovský titul hned v první sezóně.

Možná i proto, že už mistrně zvládáte nejen trenérskou profesi, ale i jemnou alchymii mezilidských vztahů, která je pro úspěchy a tituly obrovsky potřebná.

Chemie fungující uvnitř týmu je skutečně hodně citlivou záležitostí, protože sebemenší detail může rázem všechno změnit. Právě proto je velkým povzbuzením způsob, jakým jsme zvládli letošní sezónu na domácí ligové a pohárové scéně. Zároveň jde ale i o velkou výzvu, abychom na úspěchy navázali i v sezóně nové a navíc udělali podobný krok i v pohárové Evropě.

Situace se vám ovšem trochu zkomplikovala, neboť nakonec v kvalifikačním předkole nebude figurovat mezi nasazenými celky...

To je věc, kterou momentálně nemůžeme ovlivnit. Apoel Nikosia se stal kyperským mistrem a v žebříčku se dostal před nás. Ovlivnit ale můžeme přípravu na zrádnou a ošidnou kvalifikaci. Musíme se prostě nachystat tak, abychom i tuto situaci překonali a prošli do hlavní soutěže. Můžeme ovlivnit ale i budoucnost. Tím, že budeme v evropských pohárech natolik úspěšní, abychom vylepšili koeficient a příště mezi nasazenými celky figurovali.

Cestu k naplnění těchto cílů byste měl mít snazší než v minulosti, neboť v kádru Sparty nedojde k žádným změnám. Až na gólmana Vaclíka mířícího do Basileje zůstane mužstvo pohromadě...

Jde skutečně o klíčové rozhodnutí, jež vzešlo z mého jednání s klubovým vedením. Nevylučuji, že po příchodu Kováče, Breznaníka, Štěcha, Bičíka a odchodu Vaclíka mohou ještě nějaké drobné změny nastat, ale podstatné je, že se stabilizovaným kádrem budeme pokračovat. Máme tak možnost navázat na to, co se v letošní sezóně podařilo.

Důležité je to i proto, že při případných rošádách v kádru byste moc času na přípravu neměl...

Už v polovině července jsou na programu kvalifikační předkola Ligy mistrů, takže času na odpočinek ani přípravu skutečně moc není. Pouhé čtyři týdny, abychom se nachystali a herní formu vyladili tak, abychom byli úspěšní. I proto je dobře, že nedochází k žádným zásadním změnám v hráčském kádru. Ostatně, ani ve složení mužstva je nechystám, protože hlavním motivem nás všech je nyní Liga mistrů. Od 18. června se na ni budeme připravovat.

Reklama

Související témata: