Hlavní obsah

Karel Rada: Osobnost jako Hrdlička v Teplicích není, všichni tam teď potáhnou za jeden provaz

Plzeň

Nad nečekaným úmrtím ředitele teplického fotbalového klubu Františka Hrdličky truchlí i bývalé hráčské osobnosti severočeského týmu. A že se jich za posledních dvacet let vystřídala ve žlutomodrém dresu spousta. Jedním z pilířů mužstva byl ve své době i někdejší stoper a teplický kapitán Karel Rada, který momentálně pracuje v Plzni na úseku ženské kopané. S Teplicemi je i nadále v kontaktu a pro Sport.cz se svěřil se svými bolestnými dojmy z tragické události, která postihla tamní fotbal.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Na Františka Hrdličku vzpomínají nejenom fanoušci, ale i bývalí hráči a spolupracovníci.

Článek

Jak jste přijal smutnou zprávu o skonu pana Hrdličky?

Pro všechny to byl obrovský šok. Když jsem se dozvěděl první informace, co ho potkalo, věřil jsem, že se z toho postupně dostane, bude mimo ohrožení života a dobře to dopadne. Bohužel ta definitivní zpráva byla hrozná a krutá.

Co si nejvíce vybavíte v souvislosti se zesnulým teplickým šéfem?

Jak říkám, je to rána, velký zásah. V Teplicích jsem působil v letech 2002-2006, kdy jsme hráli evropské poháry. Pan Hrdlička pro fotbal žil, dělal pro něj maximum a klub byl takříkajíc napůl jeho dítě. Díky jeho postu v nejvyšším vedení jsme se mohli měřit s takovými kluby, jako jsou Celtic Glasgow, Feyenoord Rotterdam, Kaiserslautern. A nesmím zapomenout ani na fakt, že ze spolupráce s Teplicemi hodně těžila i okolní mužstva - Ústí nad Labem, Blšany, Most, Chomutov. Tahle symbióza při zapůjčování hráčů fungovala zásluhou pana Hrdličky.

V Teplicích jste hrál po boku dalších skvělých fotbalistů. Připomněli jste si aspoň krátce to, co klub postihlo?

Přiznám se, že jsme spolu nemluvili. Myslím, že na toto smutné téma ani nemusíme. Všichni, kteří jsme pod panem Hrdličkou zažili v Teplicích pěkné roky, víme, jaká tragédie se stala. Ať už jde o Pavla Horvátha, Tomáše Poštulku, Tomáše Hunala, Luďka Zelenku, Jirku Maška, Pavla Verbíře nebo Jirku Skálu, kterého potkávám v Plzni, kde je asistentem trenéra Uhrina u áčka. Mohl bych jmenovat i Pavla Krmaše, Jirku Saboua, Honzu Rezka, Michala Doležala a další kluky. Stejně tak trenéry Františka Cipra, Františka Straku i Vlastu Marečka. S námi byl v klubu třeba i Ruda Řepka, tehdejší sportovní manažer Teplic a nynější generální sekretář asociace.

Zmíněná generace prožívá už druhou tragédii v teplickém fotbale.

Ano, vzpomínáme i na Vlastu Marečka, který navždy odešel v roce 2007. Perfektní člověk a vynikající trenér. Už nejsou mezi námi po lidské i sportovní stránce dvě velké postavy Teplic, což je moc smutné.

Vyrovnají se Teplice se současnou krutou realitou?

Pan Hrdlička měl všechno pod palcem v tom dobrém slova smyslu. Byl s klubem neskutečně spjatý, za něj fotbal fungoval a asi bude chvíli trvat, než se z toho všichni otřepou. Přece jen taková osobnost už v Teplicích není. Ale přeji hráčům i lidem z klubu, aby chtěli a toužili pokračovat dál. A měli by za pana Hrdličku táhnout za jeden provaz. Jsou tam zkušení fotbalisté, mnozí jsou mými kamarády, a doufám, že tu těžkou úlohu zvládnou.

Reklama