Článek
"Tohle hrálo při mém rozhodování velkou roli. Znám ho dobře jako trenéra, už před rokem jsem za ním šel do Slovácka," přiznal včera odpoledne Lukáš Jarolím, když se chystal na druhý trénink pod taktovkou otce. "Jednu dobu už jsem byl rozhodnutý prodloužit smlouvu ve Slovácku, ale nakonec se to i díky tátovi nestalo," vyprávěl zkušený středopolař.
Právě přítomnost otce v roli trenéra v součtu s vyřazením Václava Kolouška z prvního kádru byla častým tématem médií v posledních dnech. Tím spíše, že Lukáš Jarolím je ideálním mužem na uvolněné místo. "S tátou jsme se o tom zatím nebavili. Vím, že se srovnáním s Vencou nevyhnu, ale mohu hrát i ze strany," řekl hráč, který ve Slavii podepsal kontrakt na dva roky.
Rodinné vazby se nebojí. "Vždy je to složité, ale už jsme si to vyzkoušeli ve Slovácku a myslím, že to jde," pokrčil rameny syn. Otec Karel Jarolím naznačil, že se příchodu rodinného následovatele bránil. "Vím, co to obnáší, když je v klubu otec a syn. Pro nás oba to bude představovat mnohem větší tlak. Když se Lukášovi nebude dařit, všichni mi to budou vyčítat."
Rodinný klan se může rozšířit
Klan Jarolímů se ale ještě může ve Slavii rozšířit. Není vyloučeno, že v případě postupu do základní skupiny Ligy mistrů by mohl přijít na hostování David Jarolím, působící momentálně v německém Hamburku SV. "Bylo by to příjemné, ale to už by bylo asi moc," usmál se Karel Jarolím.
"S bráchou jsem o tom nemluvil, ale když postoupíme z předkola, možné je asi všechno," dumal Lukáš Jarolím. Splnil by si tak velké přání. "Bylo by nádherné, kdybychom si jednou mohli zahrát spolu. A kdyby to vyšlo ve Slavii, byla by to skutečně paráda."
Lukáš Jarolím přiznal, že myšlenku o návratu do Slavie nosil v hlavě od doby, kdy v jedenadvaceti letech klub opustil. "Mým snem bylo jednou se do Slavie vrátit. To se mi splnilo. Věřím, že je tohle krok výš. Nehrnu se do zahraničí. Věřím, že se Slavií dosáhneme nějakého úspěchu doma i v pohárové Evropě."
Neodradily ho ani finanční problémy klubu hrajícího zápasy na Strahově. "Působil jsem tady patnáct let, to byl důležitý faktor. A pak, nikde to s ekonomikou není ideální. Jen o Slavii se ve srovnání s ostatními více mluví."
Při pohledu na kádr Slavie a zejména pak jeho proměnu v kontrastu se změnami v konkurenční Spartě mu však musí být úzko. "Množství posil nerozhoduje, někdy tak velké změny nemusí dělat dobrotu," dumal Lukáš Jarolím, který hrál ze současného týmu v reprezentačním výběru do jedenadvaceti let s Holeňákem a Vlčkem, jinak nikoho nezná. "Z mého prvního působení zůstali vlastně jen maséři a kustod."
