Článek
„Liberec hrál hodně chytře, zahustil střed pole. Měli jsme obrovské problémy. Jednoznačně šlo o nejtěžšího a nejnepříjemnějšího protivníka, na něhož jsme dosud narazili," říkal Ščasný.
Jeho mužstvo nebylo v pátečním večeru ve své kůži. Zejména v prvním poločase se borcům Teplic nedařilo. „Vůbec jsme se nemohli dostat do hry, málo jsme pracovali vpředu, naši hráči byli skvěle obsazení. Je třeba přiznat, že první poločas jsme vyloženě přežili," věděl Ščasný, že nebýt skvělých zákroků brankáře Grigara a občasné váhavosti libereckých střelců v koncovce, mohlo být s Teplicemi zle. „Tři remízy ze čtyř zápasů jsou moc. Je fajn, že jsme neprohráli, ale lepší by bylo mít na kontě tři výhry," říkal brankář Tomáš Grigar.
„Trenér ani nemusel o přestávce nijak křičet. Sami jsme věděli, že první poločas byl z naší strany hodně špatný a hra má daleko k našemu ideálu. Nebyl tudíž důvod, aby nadával," vykládal teplický obránce Jan Krob. „Vůbec jsme nezachytili vstup do zápasu. Liberec navíc skvěle pokrýval naše ofenzivní hráče, jen jsme běhali bez míče, valil se na nás jeden útok za druhým," říkal obránce Teplic Jan Krob.
Po obrátce trenér Ščasný provedl rychle tři změny. „Střídání naší hře výrazně prospělo," lebedil si nad nasazením čerstvých borců teplický trenér. „Paradoxně jsme ale inkasovali v okamžiku, kdy jsme se začali zvedat. Po hrubé chybě, kterou si prostě dovolit nemůžeme," lamentoval Ščasný při vzpomínce na standardní situaci Liberce.
Tepličtí však zvyšovali obrátky a protlačili se až k vedení. „Druhý poločas byl zcela v naší režii," byl přesvědčený Krob. „I proto jsme trošku zklamaný, že jsme nechali Liberec vyrovnat. Zvláště, když si uvědomím nevyužitou stoprocentní šanci Litsingiho," promítal si Ščasný okamžik, kdy jeho svěřenec za stavu 2:1 netrefil prázdnou branku z malého vápna. „I tak jsme měli zápas dohrát vítězně, už jsme Liberec neměli pustit k vyrovnání. Proto cítím trpkost," přiznával Ščasný.
„Nemělo by se nám stát, že při rohovém kopu projde centr až na zadní tyč," vracel se Krob k situaci, kdy Šural posadil míč z rohového kopu na hlavu Luckassena, jenž zařídil remízu 2:2. V tu chvíli bylo jasné, že Krobův druhý ligový gól bude znamenat jen bod. „K penaltě jsem se dostal jen proto, že na hřišti nebyl Mahmutovič. Doufám, že nyní branky začnou přibývat na mém kontě rychleji," usmál se teplický obránce, jenž první trefu vstřelil na jaře 2008.
