Článek
„První žlutá karta? Nevím, za co jsem ji dostal. Balón šel do autu, byl jsem před Filipem Novákem. Jestli jsme se navzájem trochu drželi, tak dobře, ale nic víc. Druhá žlutá byla jasná, ale ta první být neměla, takže by k vyloučení nedošlo a neměli bychom se o čem bavit," líčil emotivně Jan Vošahlík, který držel palce Dynamu v jeho snaze udržet bezbrankový stav.
„Kluci hráli v deseti skvěle, měli i štěstí a Křížek chytal fantasticky. Odbránili to, vysloveně udělali maximum pro bod. Za sebe jim děkuji, jak si poradili s oslabením. A kdyby se povedl jeden brejk, mohlo se i vyhrát. Ale celkově klobouk dolů," pokyvoval hlavou fotbalista, který ještě nedávno působil právě v Jablonci. „Proto jsem si sedl na tribuně vedle jabloneckých kluků, kteří pro zranění nehráli, tedy Beneše, Hubníka, Valeše. Ti za moje vyloučení nemohou, rád jsem se s nimi viděl. Moje srdce dřív patřilo Jablonci, teď jsem jinde, což přináší fotbal. Z Jablonce se body moc nevozí, o to víc si ho vážíme," mínil Vošahlík.
Spokojený byl i budějovický kapitán Ondřej Herzán, který do ligy naskočil kdysi právě v Jablonci. „Tehdy to bylo provinční mužstvo, nyní ho považuji za velkoklub. Bavil jsem se s pár lidmi, jádro okolo realizačního týmu zůstalo, jenom kádr se za těch deset let zásadně změnil," porovnal záložník a vypíchl hlavní důvod nečekané remízy.
„Prostě jsme to odmakali, postavili jsme se a bránili z dobrého bloku. Roman Lengyel dirigoval defenzivu, řešil hlavičkové situace a nikoho nepustil do šancí. Jablonec to měl proti nám těžké. Dokonce jsme mohli dát gól, kdyby se povedl jeden brejk. S Boleslaví jsme hráli taky celý druhý poločas v deseti a vstřelili jsme rozhodující branku. Ale musíme být nadšeni i z remízy a příště je potřeba odehrát celý zápas v jedenácti," uvažoval Herzán, jenž si váží návratu do první ligy v dresu Budějovic. „Byl jsem na jaře u postupu a jsem vděčný za angažmá na jihu Čech," přesvědčoval budějovický kapitán.
