Článek
"Kdo tvrdí, že se ve fotbale s korupcí nesetkal, ten lže," uvedl naopak další ze svědků, bývalý rozhodčí a předseda občanského sdružení Rozhodčí proti korupci Milan Knecht. Dodal, že informace o korupci dostal ještě před vypuknutím aféry kolem FC Synot, podal několik podnětů, ale ty zůstaly bez odezvy a jedinou reakcí bylo, že čelil trestnímu oznámení pro znevážení jména ČMFS.
Řekl také, že na lavici obžalovaných sedí rozhodčí, kteří se žádného korupčního jednání nedopustili, zatímco ve fotbale dál beztrestně působí mnoho lidí, kteří jsou do korupce zapleteni.
V kauze je stíhán bývalý předseda dozorčí rady 1. FC Synot Ivo Valenta, který podle žaloby ve dvou zápasech nejvyšší fotbalové soutěže k podplácení naváděl. Bývalý sportovní ředitel klubu Jaroslav Hastík měl podplácet v pěti fotbalových zápasech, v jednom případě společně s dalším klubovým funkcionářem Igorem Štefankem, který je obžalován jako spolupachatel. Hrozí jim až rok vězení nebo peněžitý trest.
Rozhodčí Václav Zejda, Stanislav Hruška, Jaromír Hlaváč, Josef Dvořáček, Bohuslav Krátký, Petr Řehoř a Eduard Cichý jsou obžalováni z přijímání úplatku, Hlaváč navíc i z pomoci ke spáchání tohoto trestného činu, protože v jednom případě podle policie fungoval jako prostředník. Sudím hrozí až dva roky vězení. Všichni obžalovaní vinu popírají.
Vypovídali jen dva svědci
Z deseti svědků vypovídali v úterý pouze dva, ostatní, například předseda disciplinární komise ČMFS Alexander Károlyi, ředitel Sparty Miroslav Pelta, rozhodčí Luboš Helebrant a Petr Čecháček se omluvili.
Brabec potvrdil, že se s rozhodčími a delegáty stýkal oficiálně na seminářích nejméně čtyřikrát do roka, jinak individuálně. "V letech 2003 a 2004 jsem zaznamenal impulsy o korupci v řadách rozhodčích, ale jako předseda komise rozhodčích jsem konkrétní případ nezaznamenal. Řešil se případ utkání Blšany - Synot z 1. prosince 2003 a rozhodčích Dvořáčka a Cichého, ale problém ze strany rozhodčích v utkání nebyl," uvedl Brabec.
"K analýze postupu rozhodčích, kteří jsou v kauze stíháni, nikdy impuls nepřišel," řekl na dotaz jednoho z obhájců. Zpochybnil také výši škody ve výši 54 miliónů korun, s níž se k žalobě připojil ČMFS. "Vidím to jako nesmysl. Ještě než vypukla tato aféra, uvažoval o odstoupení od smlouvy Volkswagen i televize Nova," vypověděl Brabec.
Zejdův advokát navrhuje výslech policistů
Soudce Karel Rašín jednání odročil na 3. a 4. října s tím, že původně předpokládal, že věc bude v tomto termínu ukončena. Ke slyšení má však přijít ještě řada svědků a dojde i na přehrávky záznamů odposlechů telefonních hovorů, které patří k pilířům obžaloby.
Obhájce sudího Zejdy však navrhl i výslechy policistů, kteří se na odposleších a sledování rozhodčích podíleli. "Pokud mám záznamy ze dvou sledovaček a vidím, že jsou tam nějaké rozpory a nevysvětlitelné věci, tak chci zjistit, proč to tak je," řekl po jednání soudu advokát Hrádela.
Stejně jako pokud mám určité pochybnosti o tom, jak se mohly dostat některé údaje z odposlechů ven. A jak mohla policie pracovat s odposlechy, když ty odposlechy měla dostat od příslušného oddělení až tři čtyři měsíce poté, co s nimi pracovala, tak musím zjistit, kde je zakopaný pudl. Vy byste to nedělal?" dodal Hrádela.
Soudce Rašín hodlá nutnost výslechu policistů zvážit a případně navrhnout další líčení na druhou polovinu října, kdy by měl proces u soudu první instance skončit.
