Hlavní obsah

Kapitán Slavie věřil, že černá série právě proti Příbrami skončí. Tu sílu jsem z mančaftu prostě cítil, říkal

Poklony a vzájemné díky před slávistickým kotlem nebraly konce. Žádný div, když Beránkův tým na osmý pokus v sobotu konečně vyhrál a přerušil tak černou sérii, která ho provázela od pátého ligového kola. „Věřil jsem, že nepříznivou bilanci právě v zápase s Příbramí zlomíme. Cítil jsem z mužstva vnitřní sílu, viděl jsem, jak za vítězstvím jdeme,“ radoval se mezi nadšenými spoluhráči po vydřeném vítězství 3:2 kapitán Pražanů Martin Latka.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Kapitán pražské Slavie Martin Latka (druhý zleva) oslavuje se spoluhráči gól.

Článek

Celé dlouhé týdny jste se pachtili ligou, aniž byste znali pocit z vítězství. Až Příbram jste konečně porazili, takže asi zažíváte náramnou úlevu.

Co náramnou. Ta úleva je obrovská zvláště poté, co jsme si utkání sami zbytečně zkomplikovali. Dvakrát jsme vedli, dvakrát nechali soupeře vyrovnat, ale nakonec jsme silou vůle výhru urvali.

Neztrácel jste naději? Věřil jste i po druhém vyrovnávacím gólu hostů, že vítězná trefa nakonec přece jen přijde?

Určitě. Cítil jsem z mužstva vnitřní sílu, viděl jsem, jak za vítězstvím jdeme. Na hřišti to bylo ostatně patrné, takže jsem do poslední chvíle doufal, že nepříznivou sérii konečně zlomíme.

Také se vám to povedlo. Především vaší zásluhou, protože sám jste gól dal a Bílkovi na něj nahrál...

A moje bilance mohla být ještě lepší, protože za stavu 2:1 jsem měl vyloženou příležitost, která nám mohla pomoci ke klidu. Měl jsem ji vyřešit lépe.

Trochu překvapilo, že jste se pokutového kopu ujal vy. To snad provedl trenér změnu v exekutorech?

Určil mě a Škodu. On mi míč přinesl, takže jsem šel střílet já.

Vy jste vůbec hodně operoval na samém hrotu útoku. Šlo o součást taktiky? Nový trenérův záměr?

Ale to ne, jen jsem cítil, že pokud jsme operovali v příbramské šestnáctce ve větším počtu, dostávali jsme se ke střelbě i do nebezpečných situací, navíc jsme získávali i odražené míče a soupeře přečíslovali. Proto jsem se hlavně při standardních situacích vysouval dopředu, proto jsem se dostal do šance, která mohla skončit gólem.

Vyhrát už jste konečně museli i proto, že nad vámi visí hrozba finančních postihů, s níž přišlo klubové vedení. Pokud neuhrajete do konce podzimu devět bodů, mají následovat pokuty. Fungovala i tato pohrůžka jako motivace?

Motivaci musí každý v sobě bez ohledu na finanční postih. Zvláště po sérii zápasů, kdy jsme prohrávali. Každý z nás chce podobnou bilanci. V minulém kole v Českých Budějovicích se to ještě nepovedlo, neboť jsme tam jen remizovali, teď jsem rád, že to konečně vyšlo.

Z devíti bodů, které musíte uhrát, jste jich zatím nastřádali pět. Čtyři další tedy musíte ještě získat. Je to ve vašich silách?

Doufám, že další ještě posbíráme, protože los máme celkem příznivý. Pravda ale leží na hřišti, kde se bude rozhodovat. Stejně jako proti Příbrami, kdy jsme chtěli vyhrát víc než soupeř.

V čem byl největší rozdíl mezi Slavií, která sedm kol čekala na vítězství, a Slavií, jež se semkla a Příbram udolala?

My nesehráli ani předchozí dva zápasy špatně. S Jabloncem jsme doma na víc než remízu neměli, v Českých Budějovicích k výhře moc nescházelo. Zato na Bohemians a v Jihlavě došlo k totálním výpadkům. To byly naše nejhorší zápasy, které by se už neměly opakovat. Proti Příbrami jsme naopak chtěli vyhrát víc než soupeř, což rozhodlo.

Rozhodlo i to, že jste si poradili i s nebezpečnými standardními situacemi Příbrami, i když jeden gól vám po rohovém kopu přece jen dal. Bylo hodně těžké bránit soupeřovy nacvičené signály?

Znám trenéra Tobiáše velice dobře, takže pro mě o žádné překvapení nešlo. Pod ním jsem totiž začal hrát ligu a standardní situace jsme nacvičovali pořád.

Reklama

Související témata: