Článek
Do světa velkého fotbalu vstoupil Blažek už v sedmnácti, kdy podepsal v Liberci profesionální smlouvu a začal dávat první góly. Byl považován za obrovský talent, takže si řekl i o místo v reprezentační jedenadvacítce, s níž v devatenácti startoval i na evropském šampionátu.
Jenže pak se jeho kariéra zadrhla. Angažmá ve Slavii mu nevyšlo, řecká štace, během níž vyměnil několik klubů rovněž ne, takže nakonec skončil v Roudnici, kde hrál třetí ligu. Vydal se sice ještě zkusit štěstí do Polska, kde hrál za Bielsko-Bialou, kterou pak vyměnil za druholigový řecký klub Egniakos, ale v zimě se vrátil s nepořízenou domů. Stále jako hráč Liberce, jenž o něho ovšem neměl zájem.
„Do Řecka jsem nechtěl, ale musel bych se vykoupit ze smlouvy s manažerem. Tak jsem si řekl, že ty tři měsíce vydržím. Bylo to složité, nechodily výplaty, byl jsem bez rodiny. Sezóna začala o tři týdny později, pak zase stávkovali sudí. Byl to chaos, z něhož jsem se nemohl dostat," popisoval Blažek po návratu pro Sport.cz zkušenost z poslední řecké štace.
„Teď už to mám v hlavě srovnané, vím, co chci. Mám dvě děti, zklidnil jsem se," tvrdil šestadvacetiletý útočník, který nasbíral i tři reprezentační starty za áčko.
„Fotbal jsem hrát nezapomněl a myslím, že nejsem ještě tak starý," ujišťuje Jan Blažek, jemuž dává novou příležitost k restartování kariéry Dukla.
Trenéra Kozla přesvědčil během kyperského soustředění. Dvě branky vstřelené v přípravě proti Atlantasu a jedna proti Žalgirisu Vilnius mu pomohly k angažmá na Julisce.
Pražané měli totiž na podzim se střílením gólů velké problémy, jež ještě umocnilo zranění francouzského legionáře Beauguela v zimní přípravě.
