Hlavní obsah

Překonat Bicana? To by bylo příjemné, říká Blažek, který přestal sladit a pivo si dá až v létě

Radek MalinaSport.czPrávo

Chytal na bronzovém mistrovství Evropy, zúčastnil se mistrovství světa, slavil mistrovské tituly se Spartou, s níž byl v osmifinále Ligy mistrů. Teď má fotbalový brankář Jihlavy Jaromír Blažek na dosah další milník. Pokud v průběhu jara naskočí alespoň do dvou zápasů, stane se nejstarším hráčem v historii nejvyšší soutěže, jím je dosud Josef Bican.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Jihlavy Jaromír Blažek.

Článek

Naposledy jste v nejvyšší soutěži nastoupil v březnu 2014. Při zranění kolegy Hanuše vás čeká ligový návrat téměř po roce. Jak jste na duel s Bohemians 1905 nažhavený?

Beru to tak, že jde možná o poslední zápas kariéry. Přesně v tom duchu jsem přistupoval k přípravě na utkání: maximálně si ji užíval. A užít si hodlám i samotný zápas. Žádné chvění z možného posledního startu jsem dosud nepociťoval. Jsem zvědavý, jak to bude při utkání.

Podle záznamu byl nejstarším hráčem první ligy útočník Bican, jemuž bylo 42 let, jeden měsíc a 26 dnů. Vnímáte možnost stát se rekordmanem nebo jde o nechtěný zápis?

Jde prostě o jednu ze statistik. Svým způsobem jde o určité vyznamenání. Když člověk dává góly, je vedený mezi kanonýry. Nuly jsou brankářům evidovány. Nevím, jestli by mě případný rekord měl těšit. Ale je hezké, když brankáři vydrží zdraví tak dlouho.

V sobotu vám k rekordu budou chybět tři dny. Mrzelo by vás, pokud by další šance po sobotním duelu už nepřišla?

Neřeším to. Pokud mám Bicana překonat, vyjde to příští týden nebo v průběhu jara. Pro nás je hlavní dostat se ze sestupového pásma. A pak se uvidí. Na konci sezóny třeba budu vedený jako nejstarší blbec, který kdy hrál ligu. Asi by to bylo příjemné.

Během podzimu jste uvažoval o ukončení kariéry před červnovým vypršením smlouvy. Byl příchod trenéra Klusáčka impulsem k pokračování?

Měl jsem období, kdy jsem měl určité chutě skončit okamžitě. Nakonec se mi to rozleželo v hlavě. Ale Luďkova přítomnost roli nehrála, byť nezastírám, že jsem za jeho přítomnost v Jihlavě rád. Potkali jsme se po strašně dlouhé době. Já ho zažil ještě jako dorostenec ve Slavii, když jsem pendloval mezi juniorkou a áčkem. A pak jsme se potkali chviličku, když jsem přišel podruhé do Bohemians 1905. Trošku jsme vzpomínali.

Jak jste zvládl ve dvaačtyřiceti zimní přípravu? Dával vám trenér Klusáček úlevy?

Když je potřeba, dám si je sám (směje se). Ale já nejsem takový, že bych se tréninku vyhýbal. Nicméně v zimě se chodí hodně na umělou trávu. Není to žádný med ani pro mladé kluky, natož pro mě. V mém věku s ohledem na opotřebování kloubů jsou tři tréninky za sebou na tak tvrdém povrchu maximum, čtvrtý si musím odpočinout.

Je hodně těžké v tomto období s ohledem na penzum práce ráno vstát z postele?

Pro mě je jedno, zda trénujeme na umělé trávě nebo na přírodní. Já vstávám těžce tak jako tak... S věkem a odchytanými sezónami to prostě jinak nejde.

Během zimní pauzy jste si posteskl, že válčíte s váhou. Zvládl jste tuhle bitvu úspěšně?

Měl jsem třiadevadesát a za žádnou cenu se nemohl dostat na devadesát. Ale nyní jsem v pohodě. Shodil jsem čtyři kilogramy. Ani pořádně nevím, jak se mi to podařilo. Když se Honza Hanuš zranil, tak jsem si říkal: Alespoň jsi nehubnul nadarmo.

Musel jste si hodně přidávat v tréninku

Vůbec. Zcela jsem odstranil sladké nápoje, piju jenom vodu. Nesladím a hlídám si večerní stravu. Na noc nejím nic nerozumného. Takže žádné zázračné metody. A shodil jsem za měsíc a půl. Colu jsem neviděl od pátého ledna, kdy jsme začali přípravu. A pivo jsem měl jedno. Hlavně to pivo mě mrzí. Já mám rád plzeňské. Ale až v létě skončím, vše si vynahradím.

Reklama

Související témata: