Článek
Českobudějovické martyrium pokračuje i pod vaším vedením, neboť první zápas vám hrubě nevyšel a i z Mladé Boleslavi jste odjeli s přídělem. Je situace horší, než jste si připouštěl, když jste Dynamo počátkem minulého týdne přebíral?
Těžko zatím soudit... Bude záležet na výsledcích dalších zápasů. Našich i soupeřů. Naše situace nebyla nijak komfortní ani před utkáním v Mladé Boleslavi a není ani po něm.
Ale určitě jste doufal, že byste mohl mužstvo probudit a nastartovat na záchranářskou vlnu.
Já dokonce i v průběhu mladoboleslavského střetnutí věřil, že bychom alespoň bod získat mohli. Vždyť prvních pětačtyřicet minut jsme hráli skutečně velmi dobře a až do sedmdesáté minuty alespoň dobře.
Jenže pak nastal totální kolaps!
A v tomto ligovém ročníku nikoli poprvé. Ten problém se neustále opakuje, protože jakmile dostaneme druhou branku, se vším je konec. Vyvádíme neskutečné věci, takže nejenže dostaneme další dva góly, ale můžeme schytat ještě tři čtyři navrch. Ligovému mančaftu se ale nemůže přece stát, aby takovýmto způsobem úplně odešlo.
Kolaps ovšem přišel už v samém úvodu, kdy jste se ještě ani nerozkoukali a necelých osmdesáti vteřinách inkasovali.
Nevysvětlitelné, pro mě prostě nepochopitelné. Jednou za deset zápasů se něco podobného stát může, ale nám se to přihodilo v letošní sezóně již popáté.
Přitom jste zamíchal sestavou a obranu vyztužil o Kladrubského, který měl vnést do zadních řad klid, přehled, zkušenosti...
V to jsem doufal, když jsem k této změně sáhl. Vždyť Kladrubský hrával stopera ve Spartě, bratislavském Slovanu a koneckonců i u nás v Budějovicích, takže jsem předpokládal, že se vyvarujeme taktických chyb, na které mužstvo v předchozích zápasech doplácelo.
Jenže očekávání se nenaplnilo...
A mám snad říkat něco jiného, když jsme 1:4 prohráli?
Dost drsné poznání. Možná drsnější, než jste si byl ochoten o Českých Budějovicích vůbec přiznat.
Já si nemusel nic přiznávat, protože jsem situaci znal. Do zápasu v Mladé Boleslavi sice jako divák, ale věděl jsem, že hrajme s kádrem, na který finančně máme.
Ale jsou v něm přece i zkušení hráči. Kladrubský, Lengyel, Benát, Volešák...
Jenže Kladrubský s Lengyelem patřili v Mladé Boleslavi v sestavě k nejhorším a Benát s Volešákem byli rovněž hodně nevýrazní. Pak už příliš hráčů nezbývá.
Zmínil jste se o kádru, který máte k dispozici. Jste schopen s ním na jihu Čech ligu zachránit?
Lépe být musí, protože jinak by nemělo smysl, abych se mužstva ujímal. Musíme se ale daleko lépe připravit, protože nás čekají mnohem těžší zápasy. Ne snad co do fotbalových kvalit soupeřů týče, ale s ohledem na důležitost dalších utkání, v nichž proti přímým konkurentům v tabulce půjde nikoli o tři, ale o šest bodů.
Ale jak tedy z panující mizérie ven?
Začít musíme u defenzívy, protože dostáváme strašně moc branek. Ve čtyřech zápasech jsme inkasovali třináctkrát, přičemž brankář Křížek pokaždé ještě dva tři góly chytil. Ale nebude to vůbec tak jednoduché, jak jsem myslel. Přesunout jednoho hráče do obrany nestačí.