Článek
Protesty dosáhly takové intenzity jako nikdy předtím. Na Spartě, nebo kdekoliv jinde v české, či československé lize. V ponuré, dusné atmosféře se fanoušci i samotní aktéři často jen obtížně soustředili na fotbal.
Hněv fanoušků se snášel na hlavy dvou mužů: viceprezidenta Daniela Křetínského, který stál za čtvrtečním vyhazovem ikony týmu Karla Poborského, a trenéra Jaroslava Hřebíka, jenž podle fanoušků vede Spartu do propasti.
Sparťanský kotel masíroval Hřebíka už dlouho před zápasem. Symbolickou první rachejtli jejich temné show zapálil hlasatel nevinnou pobídkou. "Pojďte si vyzkoušet náš obvyklý rytmus," vyzval fanoušky, aby si společně zatleskali. Odpověď? "Hřebík ven! Hřebík ven!" neslo se v rytmu bubnů.
Hřebík na hrad! neslo se z tribuny Baníku
Kouč dlouho dunivé naléhání ochozů snášel bez viditelných projevů rezignace nebo odporu. Neudržel se až ve druhém poločase, kdy vztekle máchal rukama do míst za jednou z branek, kde mají hooligans svá místa. Ti dali následně jasně najevo, kdo má na stadionu moc: "A celá Letná: Hřebík ven!"
Fanoušci Baníku se nenechali zahanbit, antipatii kouče se sparťany pojali se svým typickým sarkastickým humorem. Rozvinuli obří transparent s modře vyvedenými Hradčany a přes ně překřížený obrovský černý hřebík. "Hřebík na Hrad!" skandovali.
Ani na Danielu Křetínském nenechali radikální sparťané místo suché. Špičkový manažer si o sobě přečetl možná nejhorší hodnocení své práce v životě. Na transparentech, rozvěšených podél ochozů stálo "Křetínský je parazit", nebo "SMS: Křetínský, Hřebíku, porušili jste pravidla, táhněte..." Stadionem se v 17. minutě rozléhalo: "Křetínský, demisi! V intervalech příznivci vyvolávali jméno propuštěného Karla Poborského.
Na Letné vzplály ohně
Radikální fanoušci dnes přišli oděni celí v černém, v jednu chvíli nad sebou rozvinuli černé plachty, smrtku a pohřební sukno s křížem a daty 1893-2005 a bílým nápisem: "Vzpomínáme" jako by svůj klub pohřbívali.
Obvyklé projevy nenávisti mezi oběma tábory, pískání na bývalé hráče Baníku Pospěcha a Matušoviče, kteří nyní hájí barvy Sparty, nebo plachta s ukřižovaným Pavlem Bestou, který kdysi pošlapal sparťanskou vlajku, v té chvíli ustoupily do pozadí. Baníkovci českého mistra, kterému na jaře předali ligovou korunu, ještě jednou výrazněji popíchli, když rozvinuli plachtu s nápisem: "Nusle 2005: Kdo neskáče není sparťan, hop, hop, hop," a přes stylizovaný Nuselský most, symbol pověstného místa sebevrahů, začali házet do plachty figuríny.
Atmosféra postupem času houstla. V obou sektorech fanoušci zapálili oheň, za Blažkovou brankou šlehaly plameny vysoké přes dva metry. Nezřídka to na Letné vypadalo jako na tureckých stadiónech a v závěru rozhodčí musel na pár minut zápas přerušit, když v šestnáctce brankáře Rašky přistály ze sparťanského kotle dvě dýmovnice.
Fanoušci vyhlásili válku
Po půlhodině hry sparťanští fanoušci zatleskali a odešli, jak před zápasem slíbili. Jako by to vzal ostravský mladík Racko jako výzvu, o dvě minuty později sestřelil Spartu výstavním gólem. V tu chvíli to na ochozech za tribunami žilo jako o přestávce. Trýzeň z výkonu tápajícího týmu šly desítky diváků utopit v alkoholu. Rowdies vyrvali železná vrata i se zámkem a ze stadionu si razili vlastní cestu.
Neodešli, jen v hloučcích postávali opodál a na druhý poločas se opět vrátili. A na jeho konci lomcovali s plotem, který je odděluje od hřiště, jako by se chtěli sápat na jimi nenáviděného Hřebíka. "Chtěli jste válku, tak ji máte," skandovali. Jejich projevy nenávisti k vlastnímu klubu, které nemají na domácí scéně obdoby, přišly shodou ironie na Světový den Fair play.
