Článek
I v průběhu více než třicetileté trenérské dráhy se mu pocty vyhýbaly. Rozhodně v roli hlavního kouče, protože seděl na lavičce klubů hrajících převážně o záchranu, ať to bylo dvakrát Kladno, nebo na přelomu tisíciletí Plzeň. Na konci osmdesátých let se však podílel jako trenér brankářů a asistent Jozefa Jarabinského na sparťanském double.
Na jaře 2010 už už sahal po titulu z lavičky Baníku, v posledních dvou kolech ale Ostravští remizovali s Boleslaví a v Příbrami a se ztrátou dvou bodů na Spartu nakonec skončili třetí. Nevkrádá se mu teď do hlavy vzpomínka na Ostravu? „Ne, takhle nepřemýšlím. Pokud zapochybujete, uděláte první krok k tomu, abyste nevyhráli," podotkl.
Koubek zůstává pokorný a sen o titulu sní s nohama na zemi. „Počítat umím, ale pořád je ve hře devět bodů a my musíme zůstat pokorní a krotit euforii," zdůraznil už minulý týden po vítězném šlágru se Spartou na Letné a podle zpráv z Plzně tak činí i před pondělním duelem s Jihlavou. Výhra v něm by již Viktorii korunovala potřetí za posledních pět let mistrem.
Poslední šance
V takový vrchol kariéry už ani nedoufal. Když ho v březnu 2014 vyhodili ze Slavie, ač ji dobře nastartoval k záchraně, bral to v podstatě jako závěrečnou štaci. Loni v létě však 63letého kouče oslovila Plzeň. „Když ta výzva přišla, bral jsem ji jako poslední šanci, kterou od pánaboha dostávám, a musel jsem ji uchopit. Po vítězství na Spartě jsme blízko cíli," pravil spokojeně.
„Neříkám ale, že bych si předtím stýskal a stěžoval si. Byl jsem v pohodě, protože jsem neměl špatný život... Titul by byl ale krásným vrcholem kariéry. Co bude po něm, zatím neřeším," říkal Koubek s nadějí v hlase.
V Česku není mnoho trenérů, kteří vedli tým v Lize mistrů nebo minimálně v její kvalifikaci. To by byl pro Koubka další velký krok. Ten je zatím nejistý, protože smlouva mu končí posledního června.
