Článek
Utkání v Ostravě bylo docela bláznivé. Dvakrát jste vedli, k výhře chyběla čtvrt hodina. Proč jste to nedotáhli?
Věděli jsme, že jenom vítězství nás udrží ve hře o záchranu v lize. Byť jsme patnáct minut před koncem vedli, dokázali jsme to utkání ještě prohrát. Perfektně to podtrhlo tu jarní hloupou sezónu. Jak domácí, tak my jsme chtěli vyhrát. Remíza nic neřešila, proto to bylo takové otevřené. Bohužel se špatným koncem pro nás.
Měl jste dvě dobré šance z kraje druhého poločasu. Jednou jste trefil i tyč.
To byl asi rozhodující moment zápasu. Kdybych dal gól a pak bychom přidali ještě i čtvrtý, asi bychom ten zápas zvládli.
Výkony především na jaře k sestupu směřovaly. Teď už je to definitivní, jak velké je to zklamání?
Bavíme se o tom od začátku jara. Nevím, kdo z nás takovou sezónu vůbec kdy zažil. Za třináct zápasů jsme udělali čtyři body a za to si nic jiného než sestup nezasloužíme.
Překvapilo vás, že jste v Ostravě sahala po vítězství? Naposledy, když jste venku třikrát skórovali, vezli jste si na podzim vítězství z Hradce Králové.
Moc gólů venku jsme nedávali, to je pravda. Ale řekli jsme si, že budeme riskovat a přistoupíme k utkání v Ostravě, jako bychom hráli doma. Chtěli jsme za každou cenu vyhrát. V 35. minutě jsme sice vedli 2:1, ale každý centr, který letěl do naší šestnáctky, zaváněl gólem. Věřili jsme si, že do poločasu vydržíme, ale o ten gól jsme si koledovali. A nakonec i přišel.
Byl ten čtvrtý gól ve vaší síti výsledkem toho, že jste ho chtěli dát vy? Že remíza pro vás neměla žádnou cenu?
Myslím, že to se přesně stalo. Porážka mrzí, ale remíza by nás nezachránila.
