Článek
Nejenže jste v plzeňských službách získal mistrovský titul, ale nakonec jste vyrovnával a dokonce překonával klubové rekordy. Počtem sedmdesáti nastřílených gólů, ziskem dvaasedmdesáti bodů. Měl jste takovéto ambice, když jste mužstvo po odvolaném Dušanovi Uhrinovi přebíral?
Já měl za úkol vyhrát ligu a o ničem jiném jsem nepřemýšlel. S historií jsem nemínil soupeřit.
Ale soupeřil a nakonec ji i korigoval. Vždyť jste překonal i Pavla Vrbu a jeho první mistrovskou sezónu na plzeňské lavičce.
To hráči se chtěli zapsat do klubové historie a získat co nejvíc bodů. Nemusel jsem je motivovat, sami o tom mluvili.
A svedli to!
I to svědčí o síle mužstva. Počtem nastřílených gólů a získaných bodů prokázali úroveň, kterou teď nemůže nikdo zpochybňovat.
Výsledky vaší práce ale také ne, protože na jaře se mužstvo probralo k daleko ofenzivnějšímu fotbalu, než jakým se prezentovalo na podzim.
Mé působení bych rozdělil na dvě fáze - při podzimním seznamování s mužstvem mně šlo především stabilizaci a vyváženost výkonů a lepší zabezpečení naší hry, v zimě jsme pracovali na zefektivnění útočné fáze. Hlavně tím, že budeme praktikovat vysunutější presink, při němž budeme soupeře napadat a nutit k chybám.
Efekt se skutečně dostavil.
Ve čtrnácti jarních zápasech jsme dali víc gólů než v šestnácti podzimních, takže ke zlepšení útočné fáze došlo. Hráli jsme přitom na hrotu s jinou dvojicí útočníků, neboť Holenda s Mahmutovičem se chopili příležitosti a nedali šanci Teclovi s Chramostou.
Přesto jste si na lavičce prožil své zlé chvíle. Ba dokonce i kritické...
Nejen na lavičce. Museli jsme se hned dvakrát v průběhu sezóny vyrovnávat s epidemií, která hráče skosila. Překonávali jsme zranění, měnili sestavu, vypořádali se se zraněním Řezníka i s životní ránou, která dopadla na Dana Koláře. A mužstvo to zvládlo.
Samotný Kolář také...
Jiného by to zlomilo, ale on v sobě našel obrovskou sílu. Po všem, co prožil, hrál opravdu dobře.
Stejně jako celé mužstvo, které potřetí během pěti let dosáhlo na titul. Nastal čas se patřičně odměnit. Třeba parádní dovolenou. Mimochodem, kam se chystáte?
Mám na baráku špatné bezpečností zámky, takže raději nebudu prozrazovat. Ona to bude stejně dovolená na nic.
Proč?
Protože i během dovolené neustále myslím a chystám letní přípravu, přemýšlím o mužstvu, cítím za něj odpovědnost.
Mluvíte, jako byste měl už s Plzní podepsanou novou smlouvu?
To ne, i když na devětadevadesát procent jsme dohodnuti. Je ovšem na vedení, aby oficiálně oznámilo, že budu pokračovat.
Hned v pondělí se tak stane, takže bude na vás, abyste vyrukoval i s představami o tom, nakolik a jak bude třeba změnit plzeňský kádr.
Žádné masivní změny nechci. Vážím si hráčů, kterých mám deset v poli a jednoho v bráně. Navíc vzhledem k minimu času nebývá dobré dělat příliš změn.
Ale dalším úkolem, který před vás vedení Viktorie po zisku titulu docela určitě postaví, bude úspěšné zvládnutí kvalifikace o Ligu mistrů.
Logicky, což bude daleko těžší úkol, než když jsem do Plzně přišel a měl získat titul. Úplně jiná úroveň. Hodně bude záležet na losu a soupeři, kterého nám přiřkne. A navíc na štěstí, jež budeme potřebovat.
Právě proto by se hodily posily. Co třeba jablonecký Kopic, o němž se hodně spekuluje?
Také o něm čtu a sleduji spekulace, kterých je plno. Kopice by ve svém kádru uvítal každý trenér, ale já o žádném výsledku jednání o jeho angažmá nic nevím.
