Článek
Jak vás mrzí, že jste našli střeleckou produktivitu až na konci ročníku?
Bohužel, přiznávám, že to přišlo pozdě. Nedá se nic dělat. Chtěli jsme ligu aspoň dohrát důstojně, abychom se na dálku odvděčili hradeckým příznivcům za podporu.
V zápase jste byl hodně aktivní. Jaké to bylo pro vás loučení se sezónou?
Už jsem se připravoval, že budu kopat penaltu, na kterou jsem byl určený. Ale Petr Mareš mi řekl, že si věří, ať mu ji nechám, že ji promění. To se stalo. Jsem rád, že jsem potom přidal náš třetí gól. Emir Halilovič zavedl míč po lajně, neukvapil se, přesně mi nahrál a mohl jsem zakončovat.
Ve vaší sestavě nastoupili i někteří mladíci. Co na jejich adresu?
Pavel Černý měl osm žlutých karet, chyběli i další hráči. Když to řeknu hloupě, už o nic nešlo, a tak dostali šanci jiní, kteří předtím moc nenaskakovali nebo hráli vůbec poprvé. Třeba Honza Vobejda obstál. Zpočátku neměl moc doteků s míčem, ale postupně si zvykl, že liga je rychlejší než juniorská soutěž.
Chystáte se na dovolenou po sezóně?
Asi vyrazím k moři. Vítězstvím v Teplicích jsme si něco vydělali, tak asi proto (úsměv).
Ještě na vážnější téma. Co chybělo Hradci, aby měl do poslední chvíle reálnou naději na záchranu v lize?
Mnozí nás odepisovali už v zimě. Přesto jsme se zmátořili a v průběhu jara jsme ještě trochu zamotali situaci na konci tabulky. Museli s námi soupeři počítat. Ale následně jsme nezvládli nejdůležitější zápasy. Scházela zkušenost, a dopadlo to, jak to dopadlo.
A jaká byla sezóna z vašeho osobního hlediska?
Měl jsem nadvakrát zlomený kotník a bál jsem se, abych vůbec mohl hrát fotbal. Jsem proto rád, že jsem zpátky. Snad jsem se dostal znovu do herního rytmu. Jenom to nevyšlo ohledně umístění v lize.
Uvažoval jste už o tom, jaká může být pro Hradec příští, druholigová sezóna?
O perspektivě si netroufám hovořit. Řadě kluků končí smlouvy a hostování. Kádr se bude asi hodně obměňovat.
