Článek
Kadlec, Kisel a další sparťané kvapem mířili do kabin. Hlavy sklopené, ve tvářích vztek. Nechtěli zápas rozebírat. Jen někteří byli svolní hodnotit zápas. "Nebyli jsme se Slávií srovnatelní jako tým. Ten rozdíl byl naprosto ve všem," říkal vyrovnaně sparťanský brankář Jaromír Blažek. "Takhle lacino by Sparta prohrávat neměla. Takový rozdíl a takový výkon, to je hrůza," přitakal zkroušeně obránce Adam Petrouš.
Kapitán letenského týmu Martin Petráš musel snášet opakující se dotazy. Evidentně ho trýznily. "Je to smutné, snad nás to nesrazí," říkal se sklopenou hlavou. Klíčový okamžik viděl v neproměněné příležitosti Doška s Poláčkem z desáté minuty. "To jsme měli vést o dva góly," kroutil hlavou. "Taková šance se musí proměnit," přitakal Petrouš.
Proč po tomto okamžiku Sparta zcela odpadla a iniciativu přenechala soupeři, odpovědět sparťané nedokázali. "Stačily dva rychlý góly v druhém poločase a naše hra se totálně rozpadla," kroutil hlavou nechápavě Petrouš.
"Nevím, fakt nevím. Po Blšanech jsme cítili, že se zvedáme. Ale tohle... Snad nás tahle rána nedostane do kolen," tiše promlouval Petráš. "Blšany nejsou Slavia," říkal Blažek. "My nejsme zase tak silní, abychom si mohli dovolit hrát bez nejlepších hráčů. Musíme počkat do zimy," mnohoznačně prohodil sparťanský gólman v narážce na absenci tahouna Poborského.
Recept dal Arsenal
To borci Slavie byli u vytržení. Děkovné klanění obecenstvu nebralo konce. Fanoušci, kteří se po většinu zápasu předháněli se sparťanským kotlem ve vulgarismech, urážkách, házení dýmovnic a zaostávali jen v trhání sedaček, se rázem proměnili v krotké beránky.
"Takovou euforii jsem ve Slavii nikdy nezažil," přitakal obránce Slavie Martin Latka. "Fanoušci byli na konci skvělí. Parádní kulisa," chválil i slávistický brankář Matuš Kozáčik. Právě on se podepsal parádním zákrokem proti Doškovi pod udržení naděje domácích borců. "Začátek byl hodně nepříznivý, ale nemyslím, že by tenhle okamžik rozhodl. Zbývalo ještě hodně minut," říkal skromně. "Hrozně nás tím podržel. Dostat druhý gól by bylo zlé," říkal záložník Lukáš Jarolím.
Tvrdil, že i po neproměněné penaltě spoluhráče Fořta nikdo z borců v dresu Slavie nepochyboval o vítězství. "Věřili jsme sami sobě, což se potvrdilo v druhé půli, kdy jsme Spartu přehráli ve všech směrech," řekl Jarolím. "Věděli jsme, že nesmíme jančit, i když to bylo mrzuté," říkal stoper Martin Latka.
Právě on rozhodl. Po rohu se pověsil do vzduchu a hlavou skóroval. "Obrana Sparty mi dala dost prostoru. Trenér nás upozorňoval, že defenziva Sparty není stoprocentní. Věděli jsme jak na ně. Pouštěl nám jako recept jejich zápas s Arsenalem," usmíval se Latka.
Slávisté navíc kalkulovali s únavou Sparty po náročném programu. "V druhém poločase nestíhali," všiml si Kozáčik. "Měli v nohách Arsenal, což nám možná pomohlo. Ale přehráli jsme je hodně," říkal Latka.
Když po jeho trefě skórovali ještě Vlček a Matěj Krajčík, bylo rozhodnuto. "To byl můj nejhezčí gól v životě, takový už asi nikdy nedám," smál se Krajčík.
