Hlavní obsah

Brankář Slavík se s elánem chystá na svou desátou sezónu v Teplicích

Modrá u Děčína

Zatímco někteří fotbalisté mění dresy po krátké době a během kariéry stačí vystřídat řadu ligových klubů doma nebo i v zahraničí, výjimkou v tomto směru je brankář Martin Slavík. Na probíhajícím soustředění v Modré u Děčína se připravuje už na svou desátou sezónu v barvách FK Teplice. Je služebně nejstarším hráčem severočeského mužstva a těší se na další ligový ročník, aby dokázal, že má oprávněné místo v ligovém kádru.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Teplic Martin Slavík

Článek

V čem tkví kouzlo, že svou sportovní dráhu stále spojujete s teplickým prvoligovým fotbalem?

Asi v tom, že mě tady chtějí. A já taky chci být v Teplicích, takže je to vzájemné. Snad proto jsem tady tak dlouho vydržel (úsměv).

Ale přece jen jste si jednou „odskočil" na krátkodobé hostování do Příbrami.

Byla to vlastně jen výpomoc. Za teplického působení trenéra Plíška jsem šel do Příbrami, které vedl trenér Morales. Chytal jsem tam asi tři nebo necelé čtyři měsíce, ale splnilo to účel. A pak jsem se hned vrátil a od roku 2009 jsem nepřetržitě v Teplicích.

Vzpomenete si na svoje teplické začátky?

Před deseti lety jsem přišel do klubu jako dvojka za Tomášem Poštulkou, když se zranil Patrik Kolář. Ten byl tehdy ještě hodně mladý a nyní nám už dělá trenéra brankářů. Když Poštulka odešel do Sparty, začal jsem chytat za Teplice jako jednička. A následně jsem tvořil tandem s Tomášem Belicem. Fungovalo to tak asi rok a půl nebo dvě sezóny a v roce 2009 přišel Tomáš Grigar. A s ním jsme teď podle statistik nejdéle sloužící dvojicí v jednom ligovém týmu.

Jak vám spolupráce s Grigarem vyhovuje?

Trenéři nás berou a s Grigim si určitě rozumíme, není problém. Po svém příchodu chytal Grigi, pak já a poté většinou už zase Grigi. Ostatně se dostal i do širšího kádru reprezentace. Dostává přednost i v Teplicích. Extra nabídky odjinud jsem neměl, když jsem nechytal, ale zůstával jsem součástí mužstva. A momentálně mám chuť do nové sezóny. Jede se dál, dokud tělo drží a je zájem, tak nekončím.

Jak vidíte svou roli druhého věkově nejstaršího hráče kádru?

Jsme v týmu jen dva fotbalisté ročníku narození 1979 - kromě mě ještě Štěpán Vachoušek. Tuším, že Štěpán je starší jen asi o dva měsíce. Žádná priviliegia kvůli věku a zkušenostem ale nemáme. Věřím, že se k mladým chováme dobře, aby měli šanci fotbalově růst. Nejsme žádní magoři, abychom na ně řvali (úsměv).

Kam mohou směřovat ambice Teplic v příštím ligovém ročníku?

Co se týče ligy, je to trošku rozdělené. Nejvyšší cíle má silná trojka Plzeň, Sparta, Jablonec. Možná se k nim bude snažit přiblížit Mladá Boleslav. Do sezóny půjdeme s tím, abychom dopadli co nejlépe. Od čtvrtého do dvanáctého nebo třináctého místa to bývá vyrovnané, že každý může porazit každého.

Reklama

Související témata: