Článek
Karel Brückner bývalého kapitána 'svojí' jedenadvacítky ostře sleduje a povolal ho místo absentujícího Pavla Nedvěda. "Volal mi v sobotu asi v devět večer, abych přijel. Bylo to pro mne příjemné překvapení, i když s trenérem jsme byli ve spojení už před tím. Ptal se mě, jak jsem na tom a abych byl připravený, kdyby mě potřeboval. Samozřejmě cítím ještě manko ve fyzické kondici. Odehrál jsem prakticky tři celé zápasy, takže jsem toho měl pokaždé dost. Potřebuji však co nejvíc hrát a do letní přípravy se pustím naplno," vyprávěl univerzální fotbalista, použitelný do obrany i středové řady.
Reprezentaci podrobně sledoval
V době zranění však sledoval nejen svůj klubový celek, ale i českou reprezentaci. "Klukům jsem fandil a těšil se, že s nimi za nějaký čas zase budu. Vždyť je znám prakticky všechny, i když jsou tu někteří noví. Mužstvo hraje perfektně a nebude lehké si vybojovat místo v sestavě, ale už možnost být u toho je pro mne nesmírně cenná. Zejména v této době. Věřím, že postoupíme na mistrovství Evropy a u toho už bych chybět nechtěl," říkal odhodlaně.
Těžké zranění mu rozhodně neubralo chuť do fotbalu. "Zase se z něho těším, protože to byly dlouhé a nepříjemné měsíce. Lékaři, rehabilitace, cvičení, která s fotbalem moc společného nemají, jsou nudná, ale nutná. Dva měsíce jsem strávil v jednom rehabilitačním středisku u Mnichova, domů jsem mohl jen na víkendy. Až po pěti měsících jsem mohl jít na hřiště s míčem u nohy. Nikdy jsem však nezapochyboval, že bych se nevrátil. Nic jsem nechtěl uspěchat. Řekl jsem si, že bych mohl začít hrát v dubnu, což se splnilo. Teď už se cítím fit," usmíval se Roman Týce s tím, že psychicky mu pomohl i spoluhráč Tomáš Votava, který je ještě větší smolař, ale vždy se vrátil a znovu podává velmi dobré výkony.
