Článek
Dokonce byly vidět i šály a zazněla hymna „Baníčku, my jsme s tebou". Ale také: „Šafarčíku, táhni z Baníku!". Inu, majitel klubu Petr Šafarčík je nemilován, ať Baník hraje v Moravské Ostravě, nebo sídlil na slavných Bazalech ve Slezské. A je to navíc „Prajzák", tedy žije na Hlučínsku.
Na zápas přišlo 6091 diváků, takže patnáctitisícový městský stadión byl poloprázdný. Přitom šlo o první domácí zápas Baníku v nové sezóně, byť ne na Bazalech, ale v mnohými baníkovci nemilovaných Vítkovicích.
Navíc přijela Mladá Boleslav s Milanem Barošem, který sice nebyl v základní sestavě, skoro celý první poločas se rozcvičoval vedle tartanové dráhy a nikdo si ho nevšímal... Když ale přišel na začátku druhé půle na hřiště, přivítal ho skandovaný potlesk vstoje a oslavné: „Milan Baroš!"
Nám se tu líbí, říká Frydrych
Jinak byla atmosféra chvílemi až komorní, když ale dal Francis Narh hostům gól a za necelou čtvrthodinu pak přidal druhý, zněl aplaus a oslavný křik skoro mohutněji než na plných Bazalech.
Zvláštní byl pohled za obě branky. V oploceném sektoru, kde měl být kotel domácích, seděl jeden mladý pár, jeden starší pár a jeden osamělý jedinec. V protilehlém sektoru za druhou branku bylo dvanáct mladoboleslavských „apoštolů" s bubnem.
Atmosféře ale prospělo, že cestu do Vítkovic nenašli polští chuligáni. Fanoušci, kteří přišli, byli slušní a dobrou hru dokázali ocenit. Když sborově spustili: „Baník! Baník!", bylo to slyšet hodně daleko. „Atmosféra byla dobrá, nám se tu líbí. Kéž by si cestu na vítkovický stadión našlo ještě víc fanoušků," přál si kapitán Baníku Michal Frydrych.
