Článek
Berete bod jako zisk, a nebo jste dva body v Ďolíčku ztratili?
Spíš jako zisk, vzhledem k vývoji utkání. Dostáváme strašně laciné branky, a sami se na góly strašně nadřeme. V první půli jsme měli tři šance, ale nepodařilo se nám je proměnit. Na Bohemce nás to stálo hodně sil, ale zápas jsme už neotočili. Tady nebude nikdo získávat body lehce, takže je pro nás cenný a myslím si, že je i spravedlivý.
Před vaším gólem to vypadalo, jako byste čekal, že Škerle míč neodehraje, ale sklepne vám ho k nohám...
Bylo dobře, že jsem se při centru Matěje Končala nezastavil a balón sledoval. Kdybych se zastavil, asi bych si pak drbal hlavu. Bylo to těžké, protože míč padal divně k zemi, byla to docela rána. Škerlemu to spadlo na koleno, nebo na hlavu, přesně nevím, hlavně se odrazil ke mně. Našel jsem si skulinku a procpal ho do brány. Zlámal proti mně vyběhl, snažil jsem se míč dát pod něj, ale netrefil jsem ho dobře. Naštěstí skončil v bráně, což u takových nepovedených střel bývá často. Nebyl čas něco vymýšlet.
Za to před týdnem jste na Slovácku vymyslel báječnou kulišárnu proti Radovi i gólmanu Hečovi. Byl to okamžitý nápad ho přelobovat?
To byla trošku náhoda. Přihrávku jsem měl na dlouhou nohu, tak jsem si balón jen píchl mezi Radovýma nohama. Potom jsem ho měl krásně před sebou, tak mne napadlo gólmana přehodit a ono se to povedlo.
Vy jste ale svoji trefu neoslavoval. Proč?
Připadalo mi to nevhodné. V Bohemce jsem strávil šest krásných měsíců, i když jsme tenkrát nakonec spadli do druhé ligy. Moc jsem si to v Ďolíčku užil, pro mne to byla velká radost, tady hrát. Z respektu k báječným fanouškům, které Bohemka má, a ke klubu, jsem neslavil.
Bohemka vypadala, že po třech bodech touží víc. Dělala vám jejich hra velké problémy?
V první půli určitě. Nastoupili se dvěma vysokými útočníky a my měli potíže je ubránit. Hráli jsme hrozně roztaženě, všude jsme to měli daleko a byli u míče pozdě. Nehráli jsme to, co jsme chtěli. Z toho vyplynul i vedoucí gól domácích, který byl z našeho pohledu laciný, a nás pak vyrovnání stálo hrozně moc sil. Musíme si to vyříkat hlavně mi staří, protože běháme od nikoho k nikomu a stojí nás to strašně moc sil. Ale později už jsme měli navrch a mohli i vyhrát.
Dal jste tři góly ve třech zápasech v řadě. Stává se z vás kanonýr?
To asi ne. Ale hra Příbrami mi vyhovuje. Jsem rád za každou branku, a proto jsem také do Příbrami šel, abych jí pomohl. V posledních zápasech jsem se ale necítil moc dobře, i když po přípravě mi bylo hůř, to jsem se cítil strašně. Teď už je to lepší, protože týden má svůj rytmus. Prodělal jsem navíc menší virózu, což mohlo být znát.
Příbram ale v historii ligy nikdy v Ďolíčku nevyhrála, teprve podruhé tu získala bod. V čem je kouzlo tohoto stadiónu?
Tenhle stadión má svoje kouzlo, proto tady hraju rád. Dneska jsme to ale mohli zlomit.
Příbram čeká v pátek pohárový zápas, ale pak bude mít skoro čtrnáct dní klidu. Těšíte se na ně?
Fyzicky jsem na tom dobře. Tu pauzu vítám z toho pohledu, že jsme ze dvou venkovních zápasů přivezli jenom bod, a jak jsem řekl, dostáváme laciné branky. Na tom musíme zapracovat, abychom se jich vyvarovali. Dopředu si dokážeme v každém utkání vytvořit nejméně tři šance. Ofenzíva je dobrá. Dozadu už je to horší, ale to není jenom věc obrany, ale bránění celého týmu.
