Článek
Nakonec to byl právě on, kdo zavelel: Jdeme! A hráči stoupali po schodech Julisky za ním až ke kotli ostravských fans.
„Jako kapitán jsem musel jít první. Zvlášť, když někteří kluci měli obavy. Pár ostrých slov sice nahoře na tribuně padlo, ale v momentální situaci se nemůžeme reakci našich fanoušků divit. Zvláště po zápase s Duklou. To, co jsme předvedli v první půli, nemělo s ligovým výkonem nic společného," přiznával ostravský gólman Pavlenka.
Zvláště pro něho byla partie na Julisce hodně krutá. Dostat za osmnáct minut tři góly, to by zacloumalo s každým brankářem.
„V tu chvíli jsem se jen modlil, aby utkání neskončilo úplným debaklem, protože to na něj vypadalo," netajil, že se cítil mezi tyčemi strašně. Jenže pak zlikvidoval Beau..... penaltu, pochytal pár dalších domácích šancí a zasloužil se tak o celkem přijatelnou prohru.
„Snažím se toho pochytat co nejvíc, ale góly musí dávat jiní," nevnímal Pavlenka slova uznání, kterých se mu dostávalo. Tak byl rozčarovaný z výkonu, který Baník v Praze předvedl.
„Nedovedu si vysvětlit, proč jsme vstoupili do zápasu takovýmto způsobem. Dukla si s námi dělala, co chtěla, míč nám odskakoval od nohy a vůbec jsme neplnili taktické pokyny. První půli jsme vyloženě prospali," uznával
Ani nové akvizice nasazené trenérem Korytářem do utkání okamžitě poté, co arbitrážní komise odblokovala Baníku přestupy, zmar neodvrátily. „Nebylo optimální, když jsme nevěděli, kdo nastoupí a museli čekat do poslední chvíle. V sestavě už se prostřídalo hodně hráčů, další mají přijít, takže nezbývá než čekat, až si všechno sedne," nepodivoval se ostravský kapitán hněvu a zlobě fanoušků.
„Není to pro nás jednoduchá situace. Jak s fanoušky, tak s vedením. Prohráváme, na hřišti se nám nedaří, v tabulce jsme poslední. Když jsme ale za našimi příznivci vystoupali nahoru na tribunu, padlo kromě ostrých slov i ujištění, že za námi dál stojí," odnášel si Jiří Pavlenka z Julisky alespoň něco povzbudivého.
