Hlavní obsah

Náš tým byl kvalitnější a sebevědomější než v Superpoháru, těšilo i přes prohru Trpišovského

Před dvěma měsíci se utkali o domácí Superpohár a konfrontace mistrovské Plzně s pohárovým vítězem Libercem tehdy připomínala hru kočku s myší. „V prvním poločase určitě. Když si vzpomenu, co s námi Viktoria dělala,“ vracel se do červencového podvečera kouč Severočechů Jindřich Trpišovský, pod jehož rukama se zrodil úplně nový Liberec. V ligové konfrontaci to ostatně dokázal, neboť na hřišti obhájce titulu sahal tentokrát po bodech. Ještě čtvrthodiny před koncem dokonce po třech.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Milan Petržela přihrával na oba góly v utkání proti Liberci.

Článek
Fotogalerie

„Jenže nakonec nemáme žádný, což je pro mě velké zklamání," přiznával liberecký trenér Trpišovský poté, co se devadesát minut ostře sledovaného šlágru dvou českých zástupců v pohárové Evropě naplnilo a jeho tým vyšel z plzeňské konfrontace znovu naprázdno.

Dali si velké sousto a skousli ho

„Zase jsme 1:2 prohráli, ale tentokrát jsme ukázali, jaká je a hlavně kam vede liberecká cesta. Posun oproti Superpoháru je patrný. Viděl jsem sebevědomější mužstvo, daleko kvalitnější v kombinaci, které nejenže dalo gól, ale mělo i další dvě velké šance," kvitoval vystoupení svých svěřenců.

„Dali jsme si velké sousto přehrát Plzeň v Plzni a jsem na hráče hrdý, jak se to našim hráčům dařilo. Škoda jen, že jsme po dvou chybách inkasovali," litoval Trpišovský po první prohře, kterou Liberec na ligové scéně utrpěl.

„Nechali jsme se zatlačit, ale síly nám nedocházely. Vedli jsme a to jsme asi měli v hlavách, protože za takové konstelace se těžko myslí na otevřený fotbal. Stáhli jsme se, začali bránit a tím jsme domácím nahráli," glosoval obrat slovenský legionář v plzeňských službách Marek Bakoš, který až do letošního ledna ve Viktorii hrával a s nímž se domácí publikum ve Štruncových sadech v průběhu zápasu loučilo transparentem: „Baky díky".

Paradox. Plzni inkasovaný gól pomohl

„Ještě více nám ale nahrál gól, který jsme obdrželi, i když je to paradox," přidával své mínění domácí kouč Karel Krejčí. „Šli jsme totiž do rizika, ukázali obrovský charakter a podařilo se nám výsledek otočit, čehož si nesmírně cením. Zvláště v duelu s Libercem, který přijel na vítězné vlně, neboť v lize ještě neprohrál."

„Bylo to vlastně po dlouhých týdnech poprvé, kdy jsme museli výsledek otáčet, protože v předchozích zápasech jsme šli pod novým trenérem do vedení pokaždé my. Bylo tudíž třeba zvýšit obrátky, aby se nám to povedlo," připomínal domácí Milan Petržela, jenž dělal obraně Severočechů největší starosti.

Však se také po jeho přihrávkách zrodily oba góly Plzně. Vyrovnavací Ďurišův i vítězný Mahmutovičův...

Pobrečel si a teď hraje i nahrává

„Po zápase Evropské ligy s Minskem jsem si pobrečel, že bych si rád také čuchnul k základní sestavě, a trenér mě vyslyšel. Jsem rád, že jsem mu dvěma asistencemi důvěru splatil," liboval si po obratu, pod který se podepsal.

„Od toho na hřišti jsem, abych na góly nahrával. Znám se dobře... Někdy se mně kličkování i nahrávky povedou, jindy všechno udělám dobře a pak to kopnu někam k pivovaru," pokračoval dobře naladěný Petržela a pokoušel si vybavit, kdy naposledy asistoval u dvou branek.

„Snad když jsme tady dali Jablonci šestku," vzpomněl na vysokou výhru před dvěma lety. Z té sobotní měl ale samozřejmě radost mnohem větší.

„Dali jsme si za cíl Liberec porazit a přeskočit v tabulce, což se povedlo. Ale bylo to hodně těžké, neboť soupeř chce hrát podobný kombinační fotbal jako my. Narazit si balón na malém prostoru a vyrážet do brejků. Navíc jsme prohrávali a museli skóre otáčet, takže po výhře vládne samozřejmě obrovská euforie," doznával Petržela.

Reklama