Článek
Celý podzim je jistotou sešívaných. Tentokrát ovšem odcházel ze hřiště naštvaný sám na sebe.
„Kluci hráli dobře a já jim to zkazil. Dvě střely na bránu a dva góly. Takže nulová úspěšnost a zápas jde za mnou. Dokonce bych řekl, že je to neomluvitelné," štve šestadvacetiletého gólmana.
Dvakrát ho překonal olomoucký hrdina David Houska. V nastavení první půle mu pomohla teč, pět minut po přestávce pak hrubka slávistického brankáře.
Není zvyklý dělat takové chyby
„Střelu jsem čekal, jenže míč mi podjel pod rukou. Ostuda, strašný gól! Chytal by ho i žák... Pro mě je to hrozné, nejsem zvyklý dělat takové chyby."
Berkovcův tým doma slavně porazil Spartu, z dalších tří kol ovšem vytěžil jen dva body. Jako by mu euforie z vítězného derby spíš uškodila.
„Myslím, že žádná euforie nebyla. Bodů jsme neměli moc a teď jich máme ještě o jednu prohru míň. Dáváme málo gólů a proti Olomouci jsme naopak dvakrát inkasovali. Musíme to zlomit a vzít si body v příštím zápase v Teplicích zase zpátky," říká Berkovec.
Buchta si mezi světlicemi libuje
Jeho protějšek opustil Eden s diametrálně odlišnými pocity. Miloš Buchta byl spolu s Houskou největším hrdinou zápasu. Udržel čisté konto, přestože ve druhém poločase byl pod kotlem domácích fanoušků pod palbou nejen střel, ale také petard a kelímků s pivem...
„Já to mám rád, dýmovnice a petardy mě motivují. Přišel jsem z Rapidu Bukurešť, kde jsem měl za bránou každý zápas čtyři tisíce fanoušků. Tam létaly světlice každý zápas, v Rumunsku je to zcela běžné. Spíš než pokřiky se snažím vnímat hluk, co dělají. Před takovými diváky se mi chytá dobře," usmívá se urostlý Buchta.
