Článek
Plzeň - dojmy hráčů po zápase
Jak je vidět, na zmiňované duely ve Vídni a Brně budete myslet ještě hodně dlouho...
Pořád mi leží v žaludku. Zvlášť, když jsme proti Spartě dokázali, že agresivita, důraz a potřebné nasazení v hráčích je. Že jim nechybí ani přístup a ochota hrát na hranici sebeobětování. Pokud tohle všechno přidají k fotbalovým kvalitám, které v sobě mají, jsou schopni porazit každého.
I třeba Spartu. A v deseti lidech k tomu. Toho si musíte obzvlášť považovat!
Ale to určitě, protože nedělní utkání vejde do dějin plzeňského fotbalu. Porazit Spartu, i když jsme padesát minut hráli jen v deseti, to úspěch představuje. Zejména když jsme ukázali, že vyhrát jsme schopni nejen postupným útokem, ale tím, že hráči zápas odjezdí.
Jenže to nebývá v poslední době pravidlem.
Proto mluvím o tom, že musíme být na hráče přísnější a vyžadovat na nich, aby hráli náročný fotbal pořád. I třeba v Brně. Tam odpovídající přístup neměli a přesvědčili se, že s podobným výkonem a nasazením naopak neporazí nikoho.
Promlouval jste jim hodně do duše o přestávce nedělní konfrontace se Spartou, když na vás čekala celá druhá půle v oslabení?
Chtěl jsem na nich, aby se obrana neroztahovala a byla hodně kompaktní. Raději měli dovolit Spartě posílat ze stran centrované míče do naší šestnáctky, než aby nechali soupeři prostor k průnikům. I proto jsme zahustili střed hřiště.
S kapitánem Procházkou jste zřejmě také důrazně promlouval.
Pochopil bych, kdyby dostal červenou za taktický faul, anebo kdyby šel ven po druhé žluté za to, že protihráče přidržel. Oslabit ale mužstvo takovým způsobem, jako to udělal on, to si hráč jeho kalibru nesmí dovolit. Bylo to neomluvitelné a ponese následky. A nejen finanční. A to ještě měl štěstí, že mu mužstvo pomohlo, protože kdyby se prohrálo, následky by byly mnohem tvrdší.
Naznačujete tím, že by mohl třeba vypadnout ze sestavy a na jeho místě by se tudíž objevoval Hejda? Vždyť od zápasu s Villarealem šla Procházkova forma evidentně dolů...
Pravdou je, že figuruje u obdržených branek, ale není to o jeho slabé formě, ale o přístupu, který musí být mnohem lepší. Zvláště, když je kapitánem, tahounem a lídrem kabiny, jenž má pořád mou důvěru.
Takže Hejda a Baránkem budou čekat dál?
Proti Spartě jsem byl spokojený s oběma. Hejdu jsem nasadil do základní sestavy, neboť po porážce v Brně jsem cítil, že je třeba sáhnout ke změnám. A on mě přesvědčil poctivým přístupem i třeba tím, že v zápase Evropské ligy na Rapidu rozhodně nepropadl. A Baránek se dostal nakonec na hřiště také brzy a mužstvu pomohl. Oba sehráli výborný zápas.
Narazil jste na příchod Baránka, což byla situace, při níž vzkypěla krev v Kolářovi. Těžce nesl, že musí odejít právě on a dával vám to na vědomí...
Neřval na mě, ale na Procházku. A ani jsem se nedivil, protože po zranění chce hrát. Já ale jiné řešení v hlavě neměl. Jednoho z ofenzivních hráčů jsem musel ze hry stáhnout a volba padla na něho. Navíc se ukázalo, že šlo o tah, který na Spartu platil.
