Článek
"Hlavní důvod byl ten, že jsem v Řecku moc nehrál," řekl Lafata. V základní sestavě nastoupil v pěti ligových zápasech a jednom pohárovém, párkrát ještě střídal a někdy se na trávník nedostal vůbec. "Dal jsem jen jeden gól, což je na útočníka málo. Jenže mě trenér stavěl spíš do zálohy, kde se tak dobře necítím."
V Xanthi prý byla velká konkurence a kouč, který si Lafatu sám vybral, dával často důvěru jiným. "Asi měl jiné představy, ale nechci se na nic vymlouvat. Chtěl jsem se tam prosadit víc, a když to nevyšlo, rozhodl jsem se pro změnu," vysvětlil. Velký zájem projevily "jeho" České Budějovice, kromě Jablonce se ozvaly i Příbram a Ostrava. "Z Budějovic přišla první nabídka. Jenže prezident Xanthi nejdřív možnost hostování zamítl. Pak svolil, ale s tím, že mě pustí jen do 1. ligy. Proto Budějovice padly. Jednání Jablonce bylo nejkonkrétnější. Mluvil jsem s trenérem Radou. Říkal, že by mě v mužstvu rád uvítal, a dohodli jsme se," popsal jednání 24letý fotbalista, který v české nejvyšší soutěži odehrál 109 zápasů a dal 27 gólů.
Náhrada za Šenkeříka
V pondělí se vrátil z Řecka do Čech a ve středu už se připojí k jabloneckému týmu. "Chci se prosadit do základní sestavy a dát nějaké góly," prozradil cíle. Severočeský celek našel v Lafatovi náhradu za Šenkeříka, který šel do tureckého Malatyasporu. "Doufám, že do týmu bez problémů zapadnu. Většinu kluků znám podle vidění, s Pončákem jsem kopal v Budějovicích a s Klapkou jsme se potkávali v mládežnických reprezentačních výběrech," přiblížil Lafata, jehož čeká i stěhování do Jablonce. "Zatím budu v hotelu, v nejbližších dnech bych měl dostat byt."
Na Řecko však nezanevřel, tamní půlroční angažmá bere jako obrovskou zkušenost. "I když jsem si sliboval trochu víc. Poznal jsem jiný fotbal, jiný životní styl," vypráví.
Situaci po příchodu do Xanthi měl ulehčenou tím, že v klubu již působil brankář Petr Pižanowski. "Hlavně v začátcích mi hodně pomohl," děkuje ještě dnes kamarádovi, který je jednou z opor klubu. "Je tam hvězda. Chytá stabilně a patří k nejlepším brankářům celé ligy. Českému fotbalu dělá v Řecku obrovské jméno," chválí gólmana.
Všechna úskalí
Za půl roku stihl na vlastní kůži poznat všechna možná úskalí ligy. "Zažil jsem zápasy před třiceti tisíci fanoušky, kdy na hřiště létalo všechno možné. Ale taky jsem hrál zápas proti týmu Akratitos, kde bylo v hledišti jen třicet diváků," usmívá se. "Je to jeden z osmi aténských klubů a lidi moc netáhne. Navíc ten den byla hrozná zima a fanoušci nepřišli. Zázemí tam mají hrozné, kabina je jedna místnost s hřebíkem ve zdi místo věšáku..."
Lafata rovněž okusil, co je to řecký temperament. Odchod mužstva do kabin pod policejními štíty není výjimkou. "Lidi jsou horkokrevní a všechno strašně prožívají. Kolikrát se zápas musí na nějakou dobu přerušit. Třeba teď v neděli jsme hráli s AEK Atény a čtvrtého rozhodčího trefili mincí, našeho trenéra vykázali z lavičky," popisuje. "Často se stává, že mají kluby zavřená hřiště kvůli výtržnostem," dodává Lafata, který dal momentálně 4. týmu ligy minimálně na rok sbohem. "Co bude dál, teď neřeším."
