Článek
Radost hráčů Baníku po třetí brance, uprostřed se raduje Richard Lásik.
Trenér Baníku Vlastimil Petržela.
Zleva Richard Lásik z Baníku a Dame Diop ze Zlína.
Zleva Jakub Jugas ze Zlína, Lukáš Vraštil z Baníku, Dame Diop, brankář Tomáš Holý a Antonín Fantiš, všichni tři ze Zlína.
Prvních osm minut zápasu jste téměř vůbec nedostali za polovinu. Zlínský tlak skončil vlastně až tím vaším vedoucím gólem. Čím to, že vás přehrávali?
Oni sice drželi balón, ale do ničeho se nedostávali. Hráli jen po šestnáctku. Naši stopeři, vlastně celá nová obranná čtveřice to zvládli úplně fantasticky. Věděli jsme, že Zlín to hraje na Poznara a byli jsme na to dobře připraveni. Nedostal vůbec prostor.
Váš gól obraz hry změnil. Najednou jste to byli vy, kdo dominoval.
Trenéra Pánika velice dobře znám, hrál jsem pod ním v devatenáctce Baníku a vím, že hraje silový agresivní fotbal s velkým útočníkem vepředu. My je ale k jejich hře vůbec nepustili. V Mladé Boleslavi jsme měli trochu problém s agresivitou, doma jsme do toho naopak šlapali. Prvním gólem spadla ze všech nervozita a začali jsme si věřit.
Bylo těžké udržet koncentraci i ve druhé půlce. Věřili jste, že to udržíte?
V poločase jsme si říkali, že je to nula nula, že nesníme nic vypustit a šlapali jsme do toho dál. Vyhráli jsme zaslouženě.
Oproti utkání v Mladé Boleslavi nastoupila úplně nová obrana i brankář. Stoper Vraštil přijel z Ústí nad Labem vlastně tři dny před zápasem. Neměli jste z toho obavy?
Měli, určitě. To, co jsme v přípravě nacvičovali, se po zápase v Mladé Boleslavi úplně rozpadlo. Nebyli jsme prakticky vůbec sehraní, ale nijak to nevadilo dneska. Nevím, čím to bylo, jestli jsme byli tak nažhavení. Hodně jsme mezi sebou komunikovali, což nám trenér v minulých zápasech vyčítal. Říkal, že jsme jak leklé ryby na břehu. Dnes jsme ale byli slyšet.
Poprvé jste nastoupil v roli kapitána Baníku. S jakými pocity?
Je to pro mě obrovská čest. Také ale samozřejmě i závazek a před zápasem jsem z toho byl trochu nervózní. Tím gólem to ze mě ale všechno spadlo.
Jak moc vám pomohla atmosféra? V této sezóna, a na tomto stadiónu obzvláště, jste se s takovou bouřlivou kulisou setkali vůbec poprvé.
Fanoušci byli skvělí. Bylo tady pět tisíc lidí a já si nedovedu představit, kdyby jich tady bylo deset tisíc. Hnali nás celou dobu a jsem za to hodně rád.
Jaké to bylo po tak dlouhé době vyhrát? Naposledy jste to zažili v 9. kole proti Olomouci.
Neskutečný pocit. Už jsme náš vítězný pokřik skoro zapomněli. Zpíval jsem ho společně s Tomášem Vengřinkem a trochu jsem to popletl. Tak, snad se na mě nebude zlobit (smích).
Příští týden jedete na Slavii, pomůže ta výhra?
Slavie hodně posílila. Bude zase úplně jiné. Ale my chceme sbírat body především doma pro naše fanoušky. Pojedeme tam ale určitě s větším sebevědomím, než jaké jsme měli po těch osmi porážkách.
