Článek
"Nesmíme sklouznout k euforii, to by bylo zlé," varuje Lavička. On ani hráči nechtějí podlehnout mistrovskému klamu. Slovo titul nechává Liberecké v klidu. Alespoň navenek. "Všechno, čeho jsme dosáhli, je jen dílčí úspěch," vtlouká mladý trenér hráčům do hlav.
Kolem jeho svěřenců už v zimě svištěla lasa z jiných klubů. S výjimkou Hološka však nikdo z hráčů základní sestavy neodešel. I v průběhu jara musí borci ligového lídra čelit různým tlakům. "Neupínáme se k tomu, co je v médiích. Důležité je udržet rovnováhu. Tlak z venku je patrný, ale nechceme vytvářet uvnitř mužstva ještě větší," vysvětluje Lavička.
Jsou hladoví
Jeho tým rozjel ligu ve velkém stylu. První body ztratil až v 6. kole za remízu v Ostravě, o dva zápasy později poznal jedinkrát hořkost porážky v Jablonci. Jinak soupeře ničí. Zvládl těžký start do jara, při němž vyloupil stadión Sparty. Následně dvakrát vyhrál góly v nastaveném čase. "Máme velkou vnitřní sílu. Jistě, měli jsme i štěstí. Ale jdeme mu naproti, snažíme se připravit na všechny maličkosti," přesvědčuje třiačtyřicetiletý trenér.
Hřeje ho touha po vítězstvích, která hoří v jeho svěřencích. "Máme tým hodně hladový po úspěchu. Odhodlání a chuť je u všech vysoká," poukazuje Lavička na jeden z důležitých faktorů. Tím dalším je vynikající parta. Hráči v týdnu chodí společně sledovat zápasy Ligy mistrů, v základní části vyráželi povzbudit liberecké hokejisty. Po úspěšných zápasech si v týdnu dopřávají v kabině vítězný guláš.
Atmosféru umocňují citáty vyvěšené na dveřích či stěnách kabiny. Autorem je samotný trenér. "Společně všichni dosáhneme více," stojí ve sloganu, jehož úvodní písmena tvoří v anglickém překladu slovo TEAM. "Nejde o jednotlivce. Pro každého od trávníkáře až po lidi ve vedení vyplývá osobní podíl zodpovědnosti," vykládá Lavička.
Jdou vlastní cestou
Velká prohlášení z jeho úst neuslyšíte. Přitom Lavičkův tým má takový náskok, že je snad nemožné ho ztratit... "Jdeme správným směrem," zůstává pokorný. A ke stejnému přístupu nabádá hráče. "Že máme devět bodů náskok? To jsou zavádějící čísla. Vždyť se hraje o dalších třicet," odmítá Lavička pojmenování Liberce mistrem ligy.
"Všechno je pomíjivé," varuje. Pro příklad nemusí daleko. "Liberečtí hokejisté v základní části doma nenašli přemožitele. Všichni je pasovali v play-off na favority. A první dva zápasy na vlastním ledě prohráli," upozorňuje své hráče na osud Bílých Tygrů v průběhu týdne před duelem s Blšany.
Pokud Lavička se svými svěřenci velmi slibně rozjetou soutěž dotáhne do úspěšného konce, naváže na historický úspěch týmu Slovanu, který vyhrál pro Liberec ligu v sezóně 2001/2002. Lavička před čtyřmi lety skončil druhý jako trenér Sparty. "Tehdejší severočeský kádr měl větší počet zkušených hráčů a osobností typu Kolouška, Štajnera či Johany," vzpomíná.
Tehdejší tým navíc nemusel jako současný Liberec hájit své postavení tak dlouho. Do čela se vyhoupl ve 24. kole. Lavička se ani této zátěže nebojí. "Jdeme svojí cestou. Nejpodstatnější budou naše výkony bez ohledu na soupeře," uvědomuje si Lavička, že vše je v moci jeho týmu.
