Článek
Václav Kadlec po zápase s Boleslaví.
Po roce je všechno jinak. Už nesedí na lavičce Olomouce, ale Mladé Boleslavi. Loni na Spartě utržil s Hanáky debakl, tentokrát sahal se Středočechy po senzační výhře.
„Su nasranej, vzal jsem kluky Blankou a oni předvedli podělaný fotbal," bavil loni Leoš Kalvoda celý sál.
„Říkávalo se, že týmy z Moravy prohrávají před Prahou již v Průhonicích 0:1. My tam asi tentokrát prohrávali 0:4. Jestli to taky nebylo tím, že jsme byli přes noc v Praze a spali u Olšanských hřbitovů..." dodával ještě svérázný kouč.
Hvězdných posil se nebál
Poučil se a s Bolkou na to šel od lesa. „Do Prahy jsme taky přijeli den předem, ale ne přes Průhonice."
Podstatné však samozřejmě bylo, jak své hochy na favorita nachystal. „Jsem spokojen s přístupem i s hrou. Kluci potvrdili, že na špičku tabulky by mohli mít," pyšní se kouč týmu, který se tak i nadále drží jen bod za druhou Spartou.
Letenští vítali navrátilce Václava Kadlece a také Tomáše Rosického, který do hry zasáhl v závěru. Středočeši však posílené Spartě s přehledem vzdorovali.
„Vůbec mi nevadilo, že jejich první zápas vyšel právě na nás. Naopak, já si přál, aby hráli oba od začátku. Jednak se vrátili těsně před zápasem, navíc Tomáš dlouho netrénoval. Na to jsem trochu sázel," culí se Kalvoda.
Naslouchá trávníkářům, vyslechl i Matějovského
Dva dny před utkáním navíc dostal cenného poradce. Ze Sparty přišel na hostování Marek Matějovský. O nějaké rozumy o soupeři ho samozřejmě hned pumpl.
„Ano, bavili jsme se s Márou o hráčích i stylu, jaký by mohli hrát. Ale sestavu Sparty neznal, ani on nevěděl, jestli Rosický bude v základu. Vyslechnu si každý názor a vezmu si, co je užitečné. Poslouchám i chlapy, co se starají o trávu - a pak si řeknu, že buď je to dobré, nebo chujovina," směje se trenér.
Bodrý Moravák je protipólem přísného Karla Jarolíma, který z Boleslavi povýšil k reprezentaci.
„Už během reprezentační pauzy jsem viděl, že se kluci uvolnili a nebojí se hrát. Když jsem přišel, tak se v kabině báli i mluvit. Na něco jsem se zeptal - a jen mlčeli. Musel jsem tedy odlehčit atmosféru. Ale jen odsud potud, oni by toho hned využili," dává Kalvoda k lepšímu.
