Hlavní obsah

Je to za mnou, přiznává Trpišovský, že klid po nevydařených námluvách prospívá jemu i mužstvu

Praha

Rozřešení tajemného rébusu nesoucího Trpišovského jméno libereckým fotbalistům evidentně prospělo. Jejich trenérovi také, to se ví. Na pražské Julisce to bylo patrné, neboť Severočeši se po lopotném a utrápeném vykročení do ligové soutěže i na domácí scéně viditelně probírají a začínají zase připomínat mužstvo, které se v loňském ročníku rvalo o špici tabulky. A nic na tom nemění, že ze souboje s Duklou si odvezli jen bod za bezgólovou remízu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Trenér Slovanu Liberec Jindřich Trpišovský a Nikolaj Komličenko po utkání na Julisce.

Článek
Fotogalerie

„My situaci kolem kouče zase až tolik neřešili, protože takové chvíle fotbal prostě přináší," vykládal nejlepší hráč libereckého týmu v pražském duelu Radim Breite, že kabinou Severočechů spekulace kolem trenérova odchodu do Sparty nijak necloumaly a na mančaft nepůsobily.

„Ale dobře, že jsme pořád na jedné lodi," přidával okamžitě.

Prokletí si odnesl i do Liberce

To liberecký kouč na rovinu přiznal, že rozseknutý rébus prospěl jemu i jeho týmu. „Jsem rád, že teď už mám klid na fotbal, nemusím čelit dohadům a mohu se plně soustředit na práci," přitakával po prvním ligovém utkání, v němž Severočechy vedl poté, co definitivně skončily jeho námluvy s pražskou Letnou.

„Je to za mnou," pravil s úlevou v hlase, k níž i výkon jeho svěřenců v remízové partii s Duklou napomohl.

„Žel jen remízové, i když jsme chtěli a mohli vyhrát. Jenže pro mě je Juliska zakletá. Nikdy jsem tady nevyhrál ani jako hráč, ani jako trenér a to prokletí jsem si sebou asi odnesl i do Liberce," nezakrýval nelichotivou bilanci, kterou s Duklou má.

„Trochu zklamaný jsem z toho, že jsme uhráli jen bod, z bezbrankové remízy ještě o něco víc, protože tak zajímavému utkání by slušelo, kdyby skončil 2:2 nebo 3:3. Ale s výkonem spokojený jsem," kvitoval Jindřich Trpišovský vystoupení svého celku.

„A to jsem měl po všem, co se v minulých dnech a týdnech odehrávalo přece jen obavy, jak si po reprezentační přestávce povedeme. Ta je totiž vždycky zrádná," připomínal ošidnost dvoutýdenní pauzy.

Dukla jako průprava na Italy

Severočeši se s ní však vyrovnali náramně. „Bylo vidět, jak dobře jsme na tom, jak běháme a vydržíme v tempu do devadesáté minuty. Po složitém období, jímž jsme si prošli, po všech zraněních i třeba karanténě jsme se dali dohromady, konkurence se zvýšila a výkony jdou nahoru," pochvaloval si liberecký trenér příslib, který před čtvrteční evropskou pohárovou konfrontací s Fiorentinou zazněl z Julisky.

„Určitě dobře, že jsme hráli právě s Duklou, protože její hra po zemi, v tempu a s náběhy za obranu byla dobrou průpravou na čtvrtek. Italové budou hrát podobně - kombinačně, po zemi, s průnikovými přihrávkami, takže jsme se mohli připravit na to, co nás čeká," nacházel Trpišovský po definitivním rozuzlení svého příběhu na ligovém duelu na Julisce další pozitivum.

Reklama