Článek
„Vždycky jsem o lize snil. Jenže když to nepřišlo ani ve třiceti, přestal jsem věřit. Tohle je pohádka, moc si ji užívám. Čekal jsem na to dvanáct let," říká Ottmar. Hradecký odchovanec se totiž do prvního týmu dostal už v roce 2004. Jenže následující roky plnil buď roli trojky, kdy vypomáhal na farmě v Převýšově, nebo jej Hradec posílal na hostování do nižších soutěží. Prošel Týništěm nad Orlicí, Sokolovem, Novou Pakou, Živanicemi.
Po loňském sestupu do druhé ligy odešel do Sparty Tomáš Koubek, nezůstal ani Martin Kuciak. A Ottmarovi svitla naděje. „Rozhodli jsme se z Radima udělat jedničku. Řekli jsme mu to dopředu, popasoval se s tím výborně, vychytal sedmnáct nul," uvádí jeden z hradeckých trenérů Bohuslav Pilný.
Premiéra s čistým kontem
Ottmara dobře zná z dob, kdy vedl divizní Převýšov. Možná i proto má „Oťas" v hradecké kabině privilegium: jako jediný Pilnému může tykat. „Co mi jezdil chytat do Převýšova, jsme si tykali. Byla by hloupost, aby mi najednou vykal," vysvětluje s úsměvem Pilný.
Bylo nasnadě, že Ottmar ve své pozici vydrží i po návratu do nejvyšší soutěže. Premiéru si nemohl vysnít lépe. Ve vršovickém Ďolíčku vychytal čisté konto, Hradec v úvodní kole zvítězil nad Bohemians 1905 vysoko 3:0. „Skvělá atmosféra, výsledek, výkon. Nádhera," rozplývá se Ottmar.
Výborně ovládá hru nohama, hendikepem je nižší výška. Mezi elitou si vede solidně, naposledy se Slavií sice inkasoval tři góly, Hradec však zachránil před vyšším přídělem. Ve druhém poločase předvedl možná zákrok podzimu: bleskově se přesunul na zadní tyč a zázračným zákrokem vzal jistou branku stoperu Frydrychovi, který pálil ze tří kroků do odkryté branky. „Šel jsem tam naslepo, myslel jsem, že už to nestihnu. Stačil jsem jen zvednout ruce, nakonec se mi povedlo míč vyrazit," popisoval Ottmar. Bude ligu bavit dál?
