Článek
Jak vidíte svůj návrat do ligového fotbalového dění?
Pro mě to bylo velmi příjemné. Naskočil jsem sice už do posledních dvou kol na podzim, ale bylo to pokaždé jen na chvíli. A teď jsem měl pocit, že jsem znovu fotbalista a jsem za to rád. Na konci zimní přípravy jsem se po únavě dal dohromady. Jsem už zkušený, že vím, jak se připravit a neměl jsem problémy odehrát celá zápas.
Co se vám honilo hlavou při zmíněné nucené absenci v předešlé době?
To, co se mi stalo, mě moc mrzelo. Bylo mi to líto, protože jsem cítil, že mám formu a mohu dál hrát velký fotbal. Kousnul jsem se a vzal jsem to tak, že se musím vrátit zpátky. A přál jsem si, abych se znovu dostal na stejnou úroveň jako před zraněním.
Uvažoval jste o konci kariéry?
Nikdy jsem neřekl, že končím. Potřeboval jsem si utřídit a poskládat myšlenky v hlavě, když jsem se dozvěděl, že mám těžké zranění. Je něco jiného, když se vám to stane v pětadvaceti, nebo v osmatřiceti, jako mně. Při léčení jsem se snažil rychle rehabilitovat a měl jsem novou chuť do fotbalu. Věděl jsem, že takhle končit nechci.
Myslel jste při zápase v Teplicích, že zrovna tady prožíváte comeback?
Hlavně jsem se těšil, aby jaro už začalo. Odpracovali jsme dobrý zápas. Škoda inkasovaného gólu. Špatně jsme se posunuli a byla z toho branka. Naštěstí jsme brzy vyrovnali.
Právě po vašem trestném kopu padl brněnský gól na 1:1.
Kluci se mě ptali, jestli budu centrovat nebo střílet. Mým záměrem bylo, aby míč šel na branku a před gólmanem to skočilo. A nakonec se nám povedlo skórovat. Nevím, zda to byl vlastní gól domácích, ale Kuba Řezníček říkal, že to dával holení.
Ve středové řadě nastupujete společně s Janem Polákem, další velkou postavou brněnského fotbalu. Jaká je symbióza?
S Honzou fotbal hodně probíráme, jsme na stejné vlně. Vyhovíme si. Honza hraje trochu víc vzadu, já potřebuji být na balónu, jinak tam nemusím být. Hodně spolu komunikujeme, abychom si to ulehčili v defenzivě. Kabina funguje, jak má. Kdyby byl problém, tak tam budou facky (úsměv).
