Rubriky:

1. liga

Světoběžník Čmovš vzpomíná na angažmá v Indii. Anelka a Ljungberg? Úplně normální kluci, tvrdí

2. května 2017 16:58 - Mladá Boleslav

Je fotbalový světoběžník. Zahrál si v Nizozemsku, Rumunsku, Bulharsku i exotické Indii, českou ligu však šestadvacetiletý obránce Pavel Čmovš okusil až v Mladé Boleslavi, kde působí od ledna loňského roku. Bývalý kapitán reprezentační jednadvacítky si návrat do vlasti po letech užívá.

 

Profimedia.cz

V Boleslavi jste už déle než rok. Jak zatím angažmá hodnotíte?

Zvolil jsem dobře, funguje tady všechno parádně. Cestování po zahraničí bylo náročné, je příjemné vrátit se po šesti letech domů. Bydlím sice v Praze, ale dojíždění není komplikace.

Na jaře jste se vrátil do sestavy po operaci kolena. Jak se nyní cítíte?

Skvěle, o kolenu vůbec nevím. Šel jsem docela brzy do plného tréninku, přesto koleno nenateklo. Bohužel jsem kvůli zranění přišel o celý podzim.

Kdy přesně k němu došlo?

Při tréninku během letní přípravy. Špatně jsem dopadl a koleno trochu povolilo. Jel jsem s tím ještě na soustředění, nějak jsem fungoval a pak odehrál přípravný zápas s druholigovým německým Heidenheimem. Tam zase přišel střet, kontakt a hned jsem věděl, že je něco špatně.

Bylo hodně frustrující sedět půl roku jen na tribuně?

Nejdřív jsem říkal, co vlastně budu dělat, protože nikdy jsem zraněný nebyl. Ale neskutečně to uteklo. Po operaci jsem brzy začal rehabilitovat. Najednou byly Vánoce a byl jsem zpátky.

Po letech v cizině jste vůbec poprvé v kariéře vyzkoušel českou ligu. Co na ni říkáte?

Překvapilo mě, jakou má kvalitu. Spousta lidí ji podceňuje. Je ale těžké ji hrát, i když není třeba tolik líbivá na pohled. Týmy jsou vyrovnané, každý zápas je náročný.

Před příchodem do Boleslavi jste odehrál dva ročníky v indické Superlize. Jak vzpomínáte na štaci v Bombaji?

První rok byl takový rozjížděcí, ale v tom druhém už bylo vše zajeté. Servis pro týmy a hráče byl neuvěřitelný. Zápasy sledovaly milióny lidí. Šlo o zkušenost s jiným prostředím a mentalitou. Nic takového už asi nikdy nezažiju. Proti Evropě to byl absolutně diametrálně odlišný rozdíl.

Bezpochyby i kvůli klimatu. Jak jste snášel tamní vedra a vysokou vlhkost vzduchu?

Tréninky a zápasy naštěstí probíhaly až večer. Dodnes si vybavuji první utkání v Kalkatě. Přišlo šedesát tisíc diváků, hrálo se na umělce a teploměr ukazoval 45 stupňů. Bylo to fakt náročné. Trvalo dva měsíce, než jsem si na ty teploty zvykl. Když jsem se do Bombaje po roce vrátil, proběhlo aklimatizační soustředění. Konalo se v létě, abychom si na vedro zvykli.

Jakou úroveň měla indická Superliga?

Je to jiný typ fotbalu, v týmu bylo vždy minimálně pět Indů. Když přišel zahraniční hráč, šlo většinou o velké jméno. Měli jsme v kádru kluky ze španělské ligy, kteří přinesli kvalitu. Bylo potřeba hrát víc hlavou a v jiném tempu. Kvůli počasí se muselo někdy zvolnit. Byl to nejtěžší faktor, s nímž jsme se tam museli vyrovnat.

Hrajícím trenérem mužstva byl bývalý francouzský reprezentant a mistr Evropy Nicolas Anelka. Jaký na vás udělal dojem?

Je to úplně normální kluk. Vždycky byl otevřený. Dalo se s ním žertovat, vše fungovalo naprosto v pohodě. Cestoval s námi, nechtěl vůbec žádné výjimky.

Dá se to samé říct o někdejším záložníkovi Arsenalu Fredriku Ljungbergovi, s nímž jste se rovněž potkal v týmu?

Ano, charakterově to byl také super člověk. Bohužel měl smůlu. Odehrál jen tři zápasy a pak si natrhl lýtko. Je těžké se dát v Indii při jakémkoliv zranění do kupy, protože zápasy se hrají po třech dnech a soutěž trvá jen od října do prosince. To bylo u Freddieho jediné minus.

Jak náročné bylo neustálé cestování?

V první sezóně těžké. Střídaly se zápasy doma a venku, hodně se létalo přes celou Indii. V dalším roce to bylo snazší. Po pěti domácích utkáních přišlo stejně dlouhé venkovní turné.

Jak jste trávil volný čas?

Měl jsem štěstí, že jsem hrál zrovna v Bombaji. Hotel, kde jsem bydlel, se nacházel nad luxusním nákupním centrem. Mohl jsem jít do města nebo na pláž. Bylo tam i kino. Filmy běžely v angličtině, kterou zvládám v pohodě.

Byl jste v Bombaji celou dobu sám?

Dva a půl měsíce tam se mnou pobývala přítelkyně. Pro ženskou ale bylo složité přijít do téhle kultury a vyrazit někam ven sama. Chodila často se mnou. Jenže člověku, když byl ten program nabitý, se moc nechtělo. Neměla to tedy jednoduché.

Indie se jí líbila?

Ano, my jsme tam pak ještě zůstali neplánovaně na dovolenou. Protáhli jsme si to až do půlky ledna.

V zemi panuje velká chudoba. Byl jste v nějaké okrajové čtvrti?

Jeli jsme do slumu. Dostali jsme tip na kluka, který nás tam vzal na exkurzi. Udělali jsme si výlet typickým vlakem bez dveří. Bylo zajímavé vidět, jak to tam funguje. Nejhorší asi bylo vidět ty rozdíly mezi bohatými a chudými.

Jací jsou místní lidé?

Velmi přátelští, i když byli z různých koutů Indie a různých vyznání.

Co vás v Indii nejvíc překvapilo?

Hned po příletu mě šokovala špína. Člověk však musí přestat přemýšlet nad těmi standardy z Evropy.

Země zažívá fotbalový boom, nejoblíbenějším sportem v Indii je však kriket. Zašel jste se podívat na nějaký zápas?

Nebyl jsem, protože když začala naše liga, měl kriket zrovna pauzu. Ale domácí zápasy jsme hráli na kriketovém stadiónu. Byl předělaný na fotbalový, takže to byl spíš takový čtverec. Kriket je tam populárnější než fotbal, ale během pár let se to může změnit, protože hlad po fotbale je v Indii veliký.

Vrátil jste se do Česka už natrvalo, nebo vás to láká ještě do zahraničí?

Moc nad tím teď nepřemýšlím. Teď jsem rád, že jsem v Boleslavi. Samozřejmě když se nějaká šance naskytne, tak ji zvážím, ale ven nepůjdu za každou cenu. Mám něco za sebou a vím, jakou destinaci bych si vybral, aby vše klapalo. Jsem v tom zkušenější.

Jan Švanda, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..