Článek
Čemu v získávání fyzické kondice věříte?
Prošel jsem určitým vzděláním, ale pro mě byla vždycky hlavní praxe. Vyzkoušel jsem si, že to funguje nejen na mně, ale i na klukách. U nás se běhalo po lese nebo v parku třeba pět kilometrů. Nebo mi říkali kluci z jiných týmů, kteří u mě trénovali individuálně, že měli běhat třicet stovek. Vůbec nechápu, co to má za význam, co to má přinést. My rozhodně neděláme všechno nejlíp, máme svoje problémy a určitě na čem pracovat. Ale prostě se to dá dělat úsporně, a hlavně koukat na zdraví hráčů, to by mělo být na prvním místě.
V čem český fotbal nejvíc zaostává za světovou konkurencí?
V silové přípravě. Ta by měla být na prvním místě a mně přijde, že ji máme až na třetím nebo čtvrtém, a ještě třeba formou kruhových tréninků. Toho prostě nejsem zastáncem. Teď jsme byli taky hodně v posilovně a u nás v Dukle kluci třeba běžně dřepují s váhami kolem sedmdesáti, osmdesáti, devadesáti kilogramů. Kdybych tohle řekl nějakému fotbalovému trenérovi v Čechách, tak si bude klepat na čelo. Báli by se, že se zraní nebo budou pomalí. To jsou ale hlouposti.
Jaký je váš recept, jak dostat hráče do ideální formy?
Práce, kterou jsem dělal před zhruba patnácti lety, je pořád stejná. Jen ji vyšperkovávám a zacházím do detailů. Zajímá mě hlavně koncepce. Vždy si udělám plán na celou sezónu. Potom je důležité udělat rozbor hráče, vědět o jeho lepších stránkách, jeho nedostatcích, dobře si ho otestovat a pak s ním začít pracovat. Individuální trénink je vždycky nejsilnější. Dokáže přinést nejvíc ovoce a hráče posunout dál. Hlavní část mé práce spočívá v tom, že se snažíme udělat maximální těžké cvičení, trochu odlišné, než je obvyklé v jiných klubech. Snažíme se všechno dělat fotbalově. Řadu věcí dělat na hřišti s míčem, hrát si s různými intervaly zátěže a odpočinku. Hodně dbáme na kloubní průpravu a pohyblivost. Nejen protahovat, šlachy, vazy šlachy, úpony, ale takové motorické a pohybové věci.
Jaké speciální pomůcky využíváte?
Často trénujeme v písku a používáme expandery. Hodně také cvičíme s gumami a na hřišti rovnou i s míčem, aby se zapojovaly svaly, které mají. Snažíme se to pro každého dělat trochu jinak vzhledem k nedostatkům, které dotyčný hráč má.
Snažíte se přípravu zkvalitnit různými technologickými pomůckami. Hráči využívají například diagnostický systém mySASY, jenž identifikuje optimální tréninkový režim. Jak přístroj funguje?
Když kluci ráno vstanou, vezmou si speciální hrudní pás. Změří se pět minut vstoje a vleže, přičemž nám automaticky přichází do mobilu podrobné vyhodnocení. Zařízení měří impulsy mezi srdečními rytmy a díky tomu zjistíme, jak na tom hráči aktuálně jsou. Přijdou na trénink a my už vidíme, jestli se dobře vyspali, jak zregenerovali a tak dále. Podle toho pak můžeme hráče lehce pošetřit, vytáhnout je úplně z tréninku nebo je naopak nechat trénovat naplno. Používáme ho už dlouho, je to vynikající věc.
Které další technologie využíváte?
Dýchací trenažéry POWERbreathe. Přístroje se dávají během tréninku do pusy. Pomůžou posílit dýchací svaly, zvýšit jejich sílu a vytrvalost. Snažíme se hráče i jinak testovat.
Jak třeba?
Dukla vždycky absolvovala testy na FTVS, teď ale jezdíme na Olymp Praha, kde mám kvalitní a letité zkušenosti s doktorem Matoušem. Dělá se to tam trochu jinak, přístroje jsou modernější. My používáme například zařízení Moxy, které je zásadní pro zefektivnění fyzické přípravy hráče. Jde o senzory, které se přidělají na stehna a my díky nim zjistíme i funkčnost svalu.
Řadu hráčů trápí během sezóny svalová zranění. Čím jsou způsobená?
Nechci nikoho urazit, ale určitě chybným tréninkovým cyklem. Nějaký tréninkový cyklus je prostě nastavený špatně. Nám se za minulou sezónu zranil až v posledním kole v Teplicích Daniel Tetour a u něj to navíc byla banalita, protože šlo jen o fascii (vazivový obal svalu). Měl čtrnáct dnů volnější režim, třetí týden začal něco dělat a pak už normálně trénoval.
Ke zlepšení fyzické kondice je důležitý také jídelníček. Jak by měl vypadat?
Ani nehraje tolik roli, co se jí, ale nejdůležitější je kvalita surovin. Snažíme se, aby strava byla správně složená. V den utkání si dáváme kvalitní jídlo. Je třeba dostat do těla bílkoviny, zeleninu. Jíme saláty, ryby, rýži Basmati, prostě kvalitní suroviny. K tomu mají kluci ještě nějaké bezlepkové těstoviny. Před zápasem mají svačinu, kdy se snažíme naopak do těla dostat sacharidy. Takže třeba nějaké nákypy, které máme doslazené hroznovými cukry. Ideální je, když má klub svého kuchaře a dělá se to tak, jak má. Zadám si do puntíku přesně jídelníček, který by měli mít. A můžeme je řídit i celoročně. Je to ale o penězích, tohle si mohou dovolit jen top kluby.
Kdo je v týmu největší pedant na stravu?
K největším patří Honza Holenda. Ten si ji hlídá do puntíku. Každé ráno si třeba změří pH moči a index tělesné hmotnosti (BMI). Zjistí, kolik má tuku v těle. Je opravdu pečlivý. Ale pak máme samozřejmě v kádru kluky, kteří se s tím nikdy nesetkali. Těm to ale nedávám direktivně příkazem. Chci je to naučit. Snažím se jim to ukázat, aby to pochopili.
Jakou hmotnost vyžadujete od hráčů?
Nemám rád hubeňoučké a vychrtlé typy, ale přirozenou váhu. U nás v Dukle ji mají hráči v průměru o něco vyšší než v jiných českých klubech a postavenou na svalové hmotě.
Jak často hráče vážíte?
Dvakrát možná třikrát za rok. Jinde se třeba váží každých čtrnáct dnů ne-li každý týden.
Hráči jdou po zranění do tréninku nejprve s vámi?
Ano, zraněný hráč je můj. Máme to v klubu jasně dané. Když je někdo nemocný a pár dnů leží, tak první trénink naskakuje vždycky se mnou. Teprve já ho pouštím do plného tréninkového procesu. Řeknu trenérům, že už dohnal, co ztratil. Když vypadne na pár dnů kvůli chřipce, tak mu stačí dva nebo tři tréninky a může normálně trénovat.
Jak se hráči udržovali v kondici během letní dovolené?
Dali jsme jim po sezóně deset dnů úplného volna, kdy nemuseli dělat vůbec nic. Potom měli individuální plán, ale ta práce byla na dvacet až třicet minut denně, taková udržovačka. Volno bylo relativně krátké a nechtěl jsem, aby fárali týden před začátkem přípravy. Chci, aby přišli odpočatí a makali hlavně tady.
