Článek
Jaké bylo vyběhnout na Andrův stadión v dresu soupeře?
Takové smíšené pocity. Někdo pískal, někdo tleskal. Že bych je nějak extra vnímal, to ne. Soustředil jsem se především na svůj výkon. Pár balónů jsem udržel, něco sklepl. Škoda, mohl jsem vytěžit víc, ale měl jsem málo času.
Odvážíte si bod za bezbrankovou remízu. Je to pro Plzeň zisk, nebo ztráta?
Bod je asi spravedlivý pro oba. Zápas byl nahoru, dolů, i když Sigma v některých pasážích více držela balón, zatímco my jsme ho často ztráceli.
Můžete se na to dívat tak, že váš nedávný klub má bod, váš současný také...
Možná jo. Ale já se na výsledek dívám tak, že teď jsem hráčem Plzně a chtěl jsem body tři. Kluci z Olomouce pro mě byli protivníci a nemůžu myslet na pocity. Nebudu říkat, že jsme nechtěli tři body. Ale hezky se mi na tabulku dívá. Plzeň první, Sigma druhá... Myslím, že Olomouci se bude dařit a přeji jí jen to nejlepší.
Bylo v soubojích znát, že vás olomoučtí zadáci velmi dobře znají?
Možná ano, ale překvapilo mě, že jsem měl docela dost prostoru, někdy jsem si balón mohl i přebrat, otočit se s ním, udělat pár kroků. Měl jsem ho víc než Michael Krmenčík. Možná nám to pomohlo, možná ne, těžko říct.
Myslíte, že to dělali záměrně, aby s vámi nemuseli svádět tvrdé souboje?
Nevidím hráčům do hlav, takže fakt nevím. Měl jsem hodně prostoru, takže jsem tam klukům sklepával balóny a většinou jsme se na jejich půlku díky tomu dostali a byl z toho třeba přímák, což bylo dobré pro naše obránce, že si mohli na chvíli oddechnout.
Při bránění posledního rohového kopu v utkání jste dostal žlutou kartu. Za co byla?
No... (povzdech). Klasicky jsme se tam strkali a já jsem vysoký, takže jsem to zase schytal já. Udělal jsem strom, Uroš (Radakovič) do mě naběhl a spadl. A já jsem dostal žlutou kartu. Nevím, co k tomu říct.
Vyzvídal trenér Vrba jak na Sigmu?
To prozrazovat nebudu (smích). Ale pár poznatků k některým hráčům jsem měl, ale to je tak asi všechno.
