Článek
V létě jste skončil ve Spartě, na podzim jste byl volný. Před Jabloncem jste měl i jiné nabídky, že?
Jedna přišla z běloruského Brestu. V Berlíně jsem jednal s jeho sportovním ředitelem Ivanauskasem i ruským majitelem podnikajícím v Emirátech. Mám však problémy s maminkou, nechtěl jsem odejít tak daleko a nechat doma všechno na paní. Další nabídka pak byla z Česka, jenže také daleko od domova. Nakonec jsem rád, že Brest vsadil na jiného českého trenéra Radka Látala. A já můžu dojíždět do Jablonce.
Na Dukle jste jako doma. Když máte čas, sledujete každý její domácí zápas z tradičního místečka po boku dalších internacionálů. Jak se tam těšíte ve staronové roli...?
Nepřijedu jako soupeř na Julisku poprvé. Stále však pro mě jde o trochu jiný zápas. Už jen proto, že v brance soupeře bude můj kluk. Se spoustou lidí ze současné Dukly jsem navíc něco prožil, s panem Jíchou, Günterem Bittenglem... Teď jsem ale jejich soupeř.
| Trénovali nejvíc týmů v české lize: |
|---|
| Milan Bokša 8 |
| Jihlava, Ostrava, Ml. Boleslav, Olomouc, Drnovice, Slovácko, Cheb, Č. Budějovice |
| Jiří Kotrba 8 |
| Liberec, Žižkov, Olomouc, Č. Budějovice, Brno, Příbram, Sparta, Jablonec |
| Petr Uličný 8 |
| Olomouc, Žižkov, Plzeň, Brno, Ostrava, Hradec Králové, Zlín, Opava |
| Jaroslav Hřebík 7 |
| Sparta, Hradec Králové, Slavia, Jablonec, Plzeň, Benešov, Žižkov |
| Petr Rada 7 |
| Sparta, Jihlava, Slavia, Příbram, Teplice, Liberec, Jablonec |
| Jaroslav Šilhavý 7 |
| Kladno, Dukla, Slavia, Č. Budějovice, Plzeň, Liberec, Jablonec |
| Miroslav Koubek 6 |
| Plzeň, Ml. Boleslav, Ostrava, Bohemians 1905, Kladno, Slavia |
| František Straka 6 |
| Příbram, Teplice, Sparta, Slavia, Č. Budějovice, Plzeň |
V první lize jste už vedl sedm různých týmů. Proč mezi nimi nefiguruje vaše Dukla?
Přál bych si to, stejně jako by mi angažmá v ní přáli Láďa Vízek, Pepa Vacenovský nebo Ivo Viktor. Filosofií klubu je ovšem spolupráce s mladšími trenéry. Deset let jsem za Duklu hrál, tak by se mi upřímně líbilo, abych ji někdy i trénoval. Důležitější však pro mě je, aby se tady na Filipa koukali jako na všechny ostatní, ne jako na mého syna. Což platí.
Nikdy zatím nenastala situace, že jste byl angažmá v Dukle jako trenér blízko?
Věříte, že nikdy? Alespoň ke mně se nic takového nedoneslo. Ale důvody jsou i logické. Šest let Duklu vedl Luboš Kozel a vyplatilo se jí, že ho i ve složitých chvílích podržela. Přál jsem mu, odvedl klubu velmi dobrou práci.
Váš syn říká, že někdy si voláte i třikrát za den. Před vzájemným duelem hovory ustanou...?
Kdepak, voláme si normálně. Když se slyšíme častěji, nebavíme se ani o fotbale, spíš, co se děje. Fandíme si navzájem, ale teď budeme chtít oba vyhrát.
Filip hrál původně v poli, ale během vašeho působení v Düsseldorfu se vzhlédl v gólmanovi Kochovi a zběhl do branky. Prý jste ho nezrazoval, jen jste měl obavy, aby mu v dospělosti nezůstala vaše výška...
Do ničeho jsem ho nenutil. Jsem hrdý, že jsem ho pro život dobře vychoval. Nechtěl jsem, aby z něj vyrostl frajírek nebo flákač, aby nedostudoval. Měl kliku, že byl se mnou v Německu. Po tréninku jsem zůstával s gólmanem, našli k sobě cestu. Nejsem velký, ani můj otec či manželka. Filip naštěstí zdědil centimetry po mém dědovi či otci manželky. Nepovažuji výšku pro gólmana za klíčovou. Ivo Viktor také moc nevyrostl, přesto byl asi nejlepší v naší historii. S mou výškou by však měl Filip v brance přece jen těžkou pozici.
Takže můžete být s jeho kariérou spokojený.
Když si někdy na dovolené jdeme zahrát, vidím, jak šikovný je s míčem nohama. Jednu věc si tedy vyčítám. Říkám si, že pokud bych byl v době, kdy byl menší, důslednější, mohl být jako hráč v poli lepší, než jaký je dnes brankář... V Německu bylo zvykem, že žáky střídali na různých postech. Jednou chytal, další zápas zase hrál v poli. Nenutil jsem ho, když si musel vybrat, rozhodl se pro brankáře. A dnes jsem hrdý, že můj kluk chytá ligu. Když mu bylo dvacet a chodil po hostováních, moc jsem tomu nevěřil. A ať si kdo chce, co chce říká, vybojoval si všechno sám.
