Článek
Určitě cítíte velkou úlevu, že jste záchranářský duel s Brnem zvládli, získali tři body a ligu tak de facto na Julisce zachránili.
Úleva je to skutečně veliká, ale dobojováno ještě není. Stát se může cokoli, takže nějaké body budeme ještě potřebovat, abychom měli jistotu.
Vy jste k ní Duklu ovšem přiblížil, neboť druhým gólem jste rozhodl o důležitém vítězství. Překvapilo vás, kolik vám ponechali brněnští obránci prostoru?
Situace se tak prostě vyvinula. Už Podaný zůstal sám, takže jsem předpokládal, že mi pošle lehký oblouček. Pak už jen stačilo hlavou zakončit.
Po vedoucím gólu jste měl další velkou šanci, kdy jste mohl vedení Dukly pojistit a definitivně rozhodnout. Mrzelo hodně, že jste ji nevyužil?
Víc mrzela první příležitost, kdy jsem šel za bezbrankového stavu sám na bránu, ale akci jsem špatně zakončil. Ale možná dobře, že jsem ji nedal a my inkasovali jako první.
To myslíte vážně?
Nebylo samozřejmě nic příjemného v tak důležitém střetnutí doma prohrávat, protože jeden gól často zápas rozhodne. My ale ukázali sílu, kterou máme. Proto jsem si hned po závěrečném hvizdu říkal, že nám obdržený gól vlastně pomohl. Nabudil nás, od té chvíle jsme začali hrát dobře, připravovali si šance, a nakonec výsledek otočili. Důležité bylo vyrovnání, které přišlo ještě v první půli. Nebyl to sice rozhodující gól, ale rozhodující moment pro další vývoj zápasu zcela určitě.
Navíc jste nepřipustili, aby vám Brno zkomplikovalo život, neboť jste ho nepustili ani k závěrečnému náporu.
To proto, že jsme hráli skutečně dobře, takže hosté se do tlaku vůbec nedostali.
