Článek
„Tohle jsem nezažil a ani jsem o tom nikdy neslyšel. Co si pamatuju, tak se za sezónu vystřídali maximálně tři gólmani, když byly třeba karty," líčí člen širšího kádru slovenské reprezentace, jenž zamířil do města automobilů na konci února z polského Lubinu.
Premiéru si odbyl v Liberci a navzdory porážce 0:1 si ihned získal důvěru trenérů, kterou před ním obtížně hledali jeho parťáci Jakub Diviš, Luděk Vejmola, Kamran Agajev, Martin Jedlička i Jan Šeda. Ti všichni odchytali v letošním ročníku HET ligy alespoň jedno utkání. Brankářské rošády v Boleslavi jsou nejen na české poměry velkou raritou. „Věděl jsem, že se jich tady prostřídalo hodně. Já mám ale moc rád výzvy. Chytám pravidelně a jsem v Boleslavi velmi spokojený," ujistil 28letý rodák z Prešova.
| Do kolika ligových zápasů zasáhli brankáři Mladé Boleslavi: |
|---|
| 10 - Luděk Vejmola |
| 9 - Martin Polaček |
| 5 - Kamran Agajev |
| 1 - Jakub Diviš |
| 1 - Martin Jedlička |
| 1 - Jan Šeda |
Dvakrát zatím udržel čisté konto a snaží se Středočechy vytáhnout do klidnějších pater tabulky, v níž čtyři kola před koncem drží dvanáctou příčku s náskokem pouhých dvou bodů na předposlední Ostravu. „Vím, kam Boleslav patří. Každý rok byla v top pětce. Věřím, že závěr ligy zvládneme a v příští sezóně budeme zase hrát nahoře," tvrdí urostlý gólman, který před sedmi lety figuroval na soupisce Brna a od listopadu 2015 byl jedničkou Zaglebie.
„Česká liga je přibližně stejně kvalitní nebo možná i lepší než polská. Největší rozdíl je v agresivitě. Poláci jdou do každého souboje s tím, že buď zasáhnou balón, nebo trefí nohu. Někdy mi přišlo, že to hraničilo až se zákeřností. Hraje se tam silový fotbal. Byli jsme třikrát týdně v posilovně, která je v polské lize zásadní," vysvětluje Poláček, jehož v Polsku přezdívali Gladiátor.
Na angažmá v Lubinu si však ani trochu nestěžuje. „Přišel jsem tam původně jako dvojka, ale za tři měsíce jsem se dostal do brány a pak chytal každý zápas. Klub má super zázemí a asi sedm tréninkových hřišť. Akademie Zaglebie je jedna z nejlepších v zemi. Lubin je sice malé městečko, ale nic mi v něm nechybělo. Je tam hodně lesů a já se mohl jet vybláznit na kole, které mám rád," vypráví.
V Boleslavi se nenudí
V dolnoslezském vojvodství našel příjemnou destinaci k živobytí. Navíc si vychutnával atmosféru ve špičkových a moderních arénách, které byly při zápasech obvykle plné. Na ligu sem zavítaly patnácti i dvacetitisícové návštěvy. „V Lubinu je menší stadión a chodí tam jenom kolem sedmi nebo osmi tisíc fanoušků. Ale když jsme třeba hráli na Wisle Krakov, přišlo třiadvacet tisíc. Zápasy jsou pak díky atmosféře úplně jiné," ujišťuje.
V Boleslavi se nudou rozhodně neužírá. Volný čas si krátí čtením knih, jógou, cvičením pilates, plaváním i boxem, na který se přihlásil. „Ještě jsem tady neměl ani jednou zapnutou televizi," utrousil Polaček, který také často vyráží za přítelkyní. „Hraje v Lubinu házenou a jsme spolu necelý rok. Teď jí vrcholí sezóna, ale cesta je dlouhá nějakých 180 kilometrů, takže za hodinu a čtyřicet minut jsem u ní," připomíná.
Středočechům se prozatím upsal do konce sezóny. „Už mi říkali, že by se mnou smlouvu rádi prodloužili, ještě jsme si ale k tomu nesedli. Já na to však netlačím. Už při podpisu jsem říkal, že se nebráním pokračování. Uvidíme, co bude dál," uzavřel.
