Článek
Pro ostravského fanouška asi není důležitější informace než ta, zda budete pokračovat. Máte v tom jasno?
Měl jsem dva scénáře: kdybychom spadli, tak určitě pokračuju, protože takhle jsem končit nechtěl. Teď si beru volno a jsem domluvený s vedením, že během týdne, čtrnácti dnů si to nechám projít hlavou. Teď by to bylo v emocích. V mém věku je to těžké vzhledem k bolestem, co mám. Hlava pořád chce, dokud mám týmu co dát, tak nad tím popřemýšlím. Bude to těžké rozhodování, ale nějak se rozhodnout musím. Jen doufám, že když se rozhodnu hrát dál, tak nespadneme příští rok, abych zas nemusel příští rok přemýšlet.
Je zdraví to hlavní měřítko?
Celou sezónu jsem vydržel, i když do jara jsem nemohl jít hned zezačátku kvůli tomu kotníku, co jsem si zranil v přípravném utkání v Turecku. Horší to bylo ale v utkání s Libercem, kdy mě píchlo ve svalu, to je horší než naraženina. Jakmile začnou svaly praskat, je to horší, protože vím, že si tělo začíná říkat stop. Naštěstí to nebylo nic vážného, jen si asi tělo řeklo, že jsem na jaře odehrál dost zápasů a chtělo asi pauzu. Uvidím, jak se domluvím doma s manželkou, s dětma. Pak se rozhodnu.
Fandové vás po zápase žádali, ať ještě sezónu přidáte. Kolik procent přidali?
Kluci to chtěli rozeřvat a já jim říkal, nechtějte, abych tady brečel. Jsou to emoce. Je to krásné, je to super, ale teď nechci nic říkat. Je to krásné, fanouškům patří dík. Sestup by byla tragédie pro tento klub, jsem rád, že jsme to zvládli a zachránili.
Proti Karviné jste odpočíval, do posledního utkání jste naskočil v závěru. Bylo těžké jít do zápasu po zranění?
Netrénoval jsem do včerejška a ani včera to nebylo úplně naplno. Ráno při rozcvičení před zápasem to jakž takž drželo a mohl jsem nějakým způsobem nastoupit. Nejlepší scénář by bylo za stavu 3:0, ale bohužel to tak nebylo. Jsem rád, že těsně před tím, než jsem měl jít na hřiště, dal Dame (Diop) gól a mohli jsme hrát trošku taktičtěji. Mám za Dameho radost. Je tady půl roku, dal první gól a takhle důležitý.
Utkání jste začal na střídačce, ale sedět jste nevydržel. Byly to velké nervy?
Věděli jsme, že to po tom podzimu, kdy jsme měli jedenáct bodů, bude těžké. Mečboly jsme měli už dřív, ale nedotáhli jsme je. Věděli jsme, že musíme vyhrát, pět nebo deset minut jsme i sestupovali, takže křeče v břichu byly, ale naštěstí to dopadlo, jak mělo, nebo jak jsme si všichni přáli.
Hráči na hřišti to, že Karviná dala gól a jste na sestupové pozici, nevěděli. Vy na střídačce jste přehled měli?
Jo, věděl jsem to, kluci měli telefony. Hned jsme to věděli, i když chvilkama nebyl signál, vypadávalo to. Asi přetížení. Věděli jsme to hned a nebylo to nic příjemného.
Jak vám bylo, když Martin Fillo nedal penaltu?
Filous si na ni věřil, penalta ale není nic jednoduchého a moc dobře vím, jaké to je. Já ji nedal v Boleslavi, on dneska, to se holt stává. Důležité je, že tým hrál pak za něj. Nebylo to o tom, že Fillo neproměnil penaltu a Baník padá, ale o tom, že týmu pomohl. Filous dře na hřišti, jde příkladem, pomáhá mladým. Myslím, že v příští sezóně bude ještě lepší a produktivnější, protože není jednoduché přijít do Baníku a hned tým táhnout. Je to tady trošku specifičtější. Sžil se s tím ale dobře a bude ještě lepší.
Co bylo na jaře nejtěžší?
Nejtěžší byly ty první zápasy, kdy jsme prohráli se Slováckem a Duklou. V kabině jsme si říkali, že to byly klíčové zápasy... Pak jsme chytli šňůru, vyhráli ve Zlíně, doma s Bohemkou, což nás nakoplo. Dotáhli jsme se a najednou jsme byli na nesestupové pozici. Chtěli jsme to dotáhnout. Důležité bylo, že jsme to měli ve svých rukách. Těch deset minut, co jsme padali ale nebylo nic příjemného.
