Článek
V italském fotbalovém středisku Coverciano nedaleko v Florencie uspořádala ve dnech 12. až 16. dubna evropská fotbalová unie UEFA v pořadí již 18. vzdělávací kurs pro zástupce všech evropských asociací, kteří mají za výchovu a výuku fotbalových trenérů ve svých zemích odpovědnost.
Před začátkem tohoto setkání se uskutečnilo pravidelné zasedání UEFA Jira panelu, jehož se zúčastnili také předseda ČMFS a člen této skupiny Ivan Hašek a Zdeněk Sivek, technický Instruktor UEFA.
Tato skupina již více jak patnáct let úspěšně rozvíjí celkovou koncepci vzdělávání evropských fotbalových trenérů (UEFA Convention), které se aktivně zúčastňuje i ČMFS. Na zasedání UEFA Jira panelu se dopracovávaly další vzdělávací formáty, zejména pro trenéry – specialisty pro výcvik brankařů, kondiční trenéry, a také koncept trenérů pro potřeby futsalu.
Samotný 18. UEFA vzdělávací kurs, kam byli také pozváni další zástupci ČMFS – technický ředitel Dušan Fitzel a vedoucí úseku vzdělávání Antonín Plachý, nabídl na základě ústředního tématu „Vzdělávání trenérů pro potřeby fotbalu zítřka“ v interpretaci fotbalových expertů Marcella Lippi, Andy Roxburga (na snímku z přednášky), skupiny trenérů z Holandska, Itálie a dalších zemí, řadu podnětných praktických a teoretických námětů a motivů pro další zkvalitnění trenérského vzdělávání.
Výše uvedený kurs svým úspěšným průběhem a závěry nejen navázal na podobná setkání v minulosti, ale současně dokladoval, jakou pozornost věnuje UEFA trenérskému vzdělávání pro potřeby nejen současného, ale i budoucího evropského fotbalu.
O dojmech ze setkání v Covercianu jsme hovořili s ANTONÍNEM PLACHÝM, vedoucím úseku vzdělávání svazu po jeho návratu ze semináře v Itálii.
Jaký je účel takového setkání?
Seminář, kde se potkávají vzdělavatelé z celé Evropy se snaží nebýt stojatou vodou, ale pokouší se najít nové cesty. Ne vždy se to daří, protože na sebe naráží odlišná realita zemí a jejich systému vzdělávání.
Jak je na tom z tohoto pohledu český model vzdělávání?
Obecně se dá říci, že náš vzdělávací systém je ze své tradice dobře postaven a jde o jeho směřování. Pokud se budeme srovnávat s vyspělými zeměmi jako Anglie, Itálie či Nizozemsko, pak jsme v celistvosti, ale i v detailech – například didaktická posloupnost a techniky vzdělávání – na špičkové úrovni a mnohdy mnohem dál.
Tak kde je problém?
Velmi však pokulháváme v propagaci moderních metod, které je třeba financovat a ve vnímání trenérské, ale i učitelské profese jako velmi významné pro celý rozvoj fotbalu. To není jen kritika do vlastních řad, ale i pokus rozdmýchat debatu o významu výchovy hráčů a celé společnosti v širokých souvislostech navrhovaných změn. Ty musí zasahovat prostor od rodičů malých dětí, které začínají s fotbalem, až po majitele klubů, ale i mimo struktury pečující nějakým způsobem o fotbal.
Víme, co je potřeba zlepšit, víme ale i jak toho dosáhnout?
UEFA je ochotna být nápomocna procesům, ale práci na našem fotbalu musíme udělat sami. Na semináři v Covercianu se podařilo získat mnoho osobních interview týkajících se organizace soutěží v různých státech, a tato konkrétní zkušenost také napomůže při vytváření nových modelů výchovy hráčů.
| Tento text nebyl vytvořen redakcí. Jedná se o zprávu ČMFS. |
