Článek
Vítězným gólem jste zařídil postup hokejistů Chomutova do baráže o extraligu. Jaké z toho máte pocity?
Příjemné, ale uvědomil jsem si, že podobnou radost jsem mohl zažívat s Plzní. Bohužel jsme vypadli ve čtvrtfinále extraligy. Ale i tak je hezké, že jsem pomohl aspoň klukům z Chomutova.
Překonal jste brankáře Salfického, který byl na podzim vaším spoluhráčem v Plzni. Jak to berete?
Salfa chytá dobře a prokázal to i ve finálové sérii. Ale moc mě těší, že jsem dal gól zrovna jemu. Byla to taková švestka, která se nedala asi chytat (smích).
Mezi třetinami jste se bavil právě se Salfickým. O čem?
Říkal jsem mu, ať mi to pustí. A po zápase jsem se ho ptal, jak mu ten puk vůbec prošel. Vystřelil jsem přes beka a myslel jsem, že má kotouč někde pod tělem. Přiznal, že mu proklouzl pod rukou.
Co říkáte na závěr finále?
Série byla dlouhá a utahaná. Snažili jsme se vystřelit ze všeho a spadlo to tam. Mně se hrálo dobře ve výborné atmosféře. Bylo to typické play-off.
Jak se vlastně zrodila vaše výpomoc Chomutovu?
Volal mi trenér Rulík, že se jim Milan Procházka vyfauloval. A poprosil mě, jestli bych přijel. Řekl jsem, že dorazím na šesté finále. Odskočil jsem si ze srazu reprezentace a jsem rád, že jsme i po těžkých trénincích měl síly.
Nebál jste se zranění před premiérou v národním týmu?
Na to jsem nemyslel.
Chomutovu ale nepomůžete v baráži...
Ale zase bych měl jet s reprezentací do Švýcarska, tak je to asi kompromis (úsměv).
