Článek
Působí na vás kauza s údajným napadením chodce, která se s vaším jménem hodně propírá v médiích?
Když hraji hokej, snažím se mít čistou hlavu. A soustřeďuji se na svou práci na ledě. Hokej je můj svět a hlavně v play-off. Přítelkyně to trošku odnáší, ale osobní záležitosti musí jít stranou. A že na mě lidi na stadiónech křičí? S tím si nemohu dělat starosti.
Část sezóny jste strávil v dresu extraligové Plzně. Jaký byl návrat z hostování do prvoligového Chomutova?
Je to skok. Obě soutěže se nedají porovnávat, jsou to diametrálně odlišné věci. Byl jsem rád, že jsem mohl pomoci plzeňským klukům, jak mi to Chomutov umožnil. Poznal jsem, jak se dělá hokej a pro mě bylo velkým obohacením a přínosem to, že jsem si zahrál se skvělými spoluhráči. Dokázal jsem si, že hokej hrát umím. Styl Plzně mi vyhovoval. Ale teď mám úkoly v Chomutově.
Jak hodnotíte svoje výkony v play-off?
Trošku jsem na vážkách, co se týče mojí hry. Ze začátku jsem se trochu trápil. Neprospěla mi dlouhá pauza a nevyhovovaly mi ani dlouhé tréninky. Cítil jsem se unavený a neproměňoval jsem příležitosti. Poměr šance-gól byl hodně žalostný. Postupem času se ale dostávám do tempa.
Jste celkem hladce v semifinále. Jak to berete?
Jako pozitivní zprávu do další série. Všichni soupeři umí bruslit a je dobře, že máme na rozdíl od budoucího protivníka víc času na regeneraci a přípravu. Dostaneme jeden nebo dva dny volno, doléčíme bolístky a začneme se chystat na novou bitvu. Hlavní je, že jsme čtvrtfinále přežili ve zdraví. Play-off je dlouhé a každý hráč je potřeba.
