Článek
„Jsme jeden velký tým, prostě Piráti Chomutov. Kluci mě podrželi a šlo to samo. Trošku mě mrzelo, že jsme tu barážovou sérii neukončili už v úterý před domácím publikem. Ale před rozhodujícím zápasem jsme si věřili, protože i v těch předešlých jsme byli většinou lepší," uvažoval Řehoř, který přišel do Chomutova loni v létě z Dukly Jihlava.
„Přiznám se, že z Jihlavy jsem odešel kvůli tomu, abych měl v Chomutově reálnou šanci bojovat o extraligu. Byl to můj sen, který se splnil. Už jsem sice párkrát nastoupil v extralize za Třinec, ale zpravidla jen na nájezdy," připomněl gólman.
Chomutovské angažmá si nadmíru pochvaluje. „Ale nebylo všechno super. Třeba ve čtvrtfinále první ligy jsme se trápili s Havlíčkovým Brodem. Kdekdo by řekl, že musíme hladce jít dál, ale za soupeře hrálo i pět kluků, kteří měli zkušenosti i z Komety Brno. Pak jsme se nastartovali a věřili, že se vyškrábeme nahoru. Je tady neskutečná parta, neskutečný týmový duch. Prostě jsme se semkli a ukázali hokejovou i vnitřní sílu. Mám smlouvu dál a počítám s tím, že zůstanu. Ale stát se může cokoliv, je to hokej," rozebíral Řehoř.
V sedmadvaceti letech se cítí skvěle. „Jak se říká, mám ideální brankářský věk. Extraliga je velkým lákadlem. Ale nejprve myslím na to, že po oslavách v Chomutově pojedu za rodiči do Žďáru nad Sázavou," usmál se gólman, který pochází ze stejného města jako spousta dalších známých hokejistů. „Samozřejmě každý od hokeje ví, že ze Žďáru jsou i Tomáš Rolinek, Petr Koukal, Petr Vampola, Martin Lojek a další. Asi jsme dobré hokejové ročníky," dodal chomutovský brankář.
