Článek
První dvě místa v anketě nakonec obsadili nejstarší hráči z oceňované elitní desítky, vedle pětatřicetiletého Jágra stál o sedm let starší Dominik Hašek. "Určitě máme spoustu talentovaných mladých hráčů, ale není každý rok posvícení. Byli hráči, kteří měli dobře rozjetou sezónu a pak se zranili nebo třeba určitým způsobem zasekli. K vítězství v nějaké individuální soutěži potřebuje člověk ohromné štěstí a především být zdravý," uvedla hvězda týmu NHL New York Rangers.
Situace, kdy byli spolu s Haškem na pódiu jako nejlepší dva čeští hráči, byla paralelou roku 2002. Také tehdy byl výše Jágr, i když poněkud překvapivě. "V ten moment jsem si na to nevzpomněl, ale byla to tehdy určitě nepříjemná situace. Nevím, jak k tomu přesně došlo, ale mám dojem, že to bylo tím, že se hlasování dělalo tehdy úplně jinak a uzavřelo se po základní části soutěže a nepočítalo se do toho play-off," připomněl Jágr.
Měl sice tehdy solidní sezónu, ale vítězství v anketě si podle něho zasloužil Hašek. "Já jsem myslím sice vyhrál nějakou individuální trofej, ale Dominik nakonec vyhrál Stanley Cup, kde chytal výborně. Dominik si myslel, že měl vyhrát a já jsem měl podobný názor, ale problém byl zkrátka v tom, že se to uzavřelo dřív, než Stanley Cup vyhrál," připustil Jágr.
Hrát tak dlouho, jak to vydržel Hašek, Jágr neplánuje
Že by však oslňoval NHL ještě v podobném věku, v jakém se to nyní daří dvaačtyřicetiletému Haškovi, tomu Jágr nevěří. "U brankářů je to přece jen jiné než u útočníků. Gólman má kondici pořád stejnou, rychlost neztrácí a naopak může být ještě lepší díky tomu, jak sbírá zkušenosti," vypočítával Jágr výhody mužů s maskou. "Já si nemyslím, že bych měl v tolika letech ještě hrát v NHL. Uvidíme, ale myslím, že jeden, dva, tři roky maximálně," předpovídal Jágr.
Na hokejisty čekalo během večera odhalení části soukromí a s ním spojené plnění nevšedního úkolu od moderátorů večera. Jágr se ho však nijak neobával. "Kojení už tam bylo, takže to nejhorší měli hokejisté za sebou," smál se famózní útočník. "I tak to pro mě bylo překvapení a taky jsem to moc nezvládl. Trefil jsem tam nějakého diváka za brankou, což tedy nebylo rozhodně nijak nahrané a sám jsem se vylekal," okomentoval svou úvodní ránu na branku, kterou hájila Haškův "dvojník".
Během slavnostního vyhlašování se Jágr stihl i naoko pohádat se Zlatým slavíkem Karlem Gottem o tom, která z jejich profesí je snazší. Podobně jako na ledě však v podobných situacích raději improvizuje. "Věděl jsem, že něco s Karlem tam bude, ale nevěděl samozřejmě všechny detaily. Jsem radši, když nevím vůbec o ničem, protože člověk tam musí říct určitou část, aby mohl navázat ten druhý a pokud to pak zapomene, tak ten rozhovor nikam nevede. To já nemám moc rád, protože člověk prostě někdy zapomíná," smál se na svůj účet Jágr.
Vyhrát Stanley Cup není žádná legrace
Že by měl snad dohánět pěveckého mistra v počtu domácích individuálních ocenění, když Gott jich má na svém kontě přes třicet, Jágr odmítal. "Zpěvák má výhodu v tom, že pokud to umí, tak i v pětašedesáti může Slavíka vyhrát, protože je populární, ale u hokejisty je to dost těžký. Většina hokejistů v 65 letech už ani nežije," řekl s nadsázkou Jágr.
Kromě zisku Zlaté hokejky má na uplynulou sezónu proč vzpomínat. "Každá sezona je určitým způsobem zvláštní a nejinak tomu bylo i tentokrát. Podařilo se mi dát 600. gól, také překonat Jariho Kurriho se 601 góly a stát se nejlépe střílejícím Evropanem, čehož si hrozně moc vážím. Asi nikdo nečekal, když jsem odcházel do NHL, že bych mohl dosáhnout takové mety," přemítal Jágr. "Zvláštní bylo i to, jak jsme se nakonec dokázali dostat do play-off."
Po dvou vítězstvích s Pittsburghem však čeká na zisk Stanleyova poháru již 15 let. "Vyhrát Stanley Cup není žádná legrace. Záleží na štěstí, aktuální formě i zranění klíčových hráčů. Ta doba, kdy bylo možné Stanley Cupy koupit, už je dávno proč. Po té stávce mají všechny týmy stejné podmínky a vůbec neznamená, že když se týmu jeden rok nedaří a nedostane se třeba ani do play-off, že nemá v tom příštím šanci vyhrát," řekl Jágr.
Za motocykl by si v žádném případě nesedl
Hokej ho i přes to, že je pro stárnoucí tělo stále větší dřinou, hodně baví. "Každé období kariéry je svým způsobem zajímavé a jiné. Když je člověk mladej, tak se chce dostat do Stanley Cupu, chce hrát a nic jiného ho nezajímá," připomněl Jágr. "Pak přijde období, kdy zleniví a myslí si, že všechno umí, přitom to vůbec není pravda, a k tomu dělá kraviny. Pak přijde znova období, když je člověk starší a už se vyřádil, kdy začíná myslet na to, že mu už moc času na hraní hokeje nezbývá."
Právě v takový okamžik jako kdyby motivace nabyla opět extrémních rozměrů. "Protože hráč hokej miluje, tak se snaží udělat maximum pro to, aby to mohl hrát na nejvyšší možné úrovni co nejdéle. Zjišťuje však, že je to těžší a těžší," uvedl Jágr. "Jen si pak říká, že kdyby pro to udělal tehdy a tehdy víc, tak mohl být lepší a lepší. Trénování mě baví více a více, ale stáří se ukazuje a člověk musí být v tom tréninku také chytřejší," dodal vzápětí.
Na neděli plánoval Jágr přijmout pozvání motocyklového jezdce Lukáše Peška při příležitosti Grand Prix v Brně. Možnost svezení na silném stroji však rázně zamítl. "Byl jsem jednou na okruhu v Mostě a při tom, jak jsou ti borci zvyklí jezdit v zatáčkách, tak mě bylo po pár metrech tak špatně, že jsem chtěl zastavit. A to bylo v autě. Moc na to nejsem," přiznal Jágr s tím, že na motorce by to bylo podobné. "V žádném případě bych se nenechal svézt. Ani nevím, jak by to dokázal, protože on má asi 60 kilo a já 160, takže bychom jeli po zadním," smál se dobře naladěný Jágr.
