Článek
Opravdu věříte, že vítězství na ledě Mladé Boleslavi může pro Spartu znamenat konec krize?
Sice vždycky může být ještě hůř, ale já doufám, že pro nás už bude jen lépe. Snad vyletěla ta první vlaštovička a sezóna se konečně začne ubírat směrem k lepšímu. Po delší době se mi i zdálo, že jsme v kabině zdravě nahecovaní, že na ledě jsme přece jen trochu jistější na puku, že funguje týmový projev, že od prvního do posledního hráče sestavy bojujeme a podle mne bylo i důležité, že jsme se ani nezapomněli radovat.
Přesto po tom utkání byli odvolání trenéři Holaň s Volkem a místo nich už v pátečním zápase s Plzní povedou tým Hořava s Rulíkem, co si o tom myslíte?
To je věc vedení klubu, takový už hokejový život někdy je. Došlo také na pohovory s hráči a bylo nám i sděleno, že se chystají i nějaké postihy a s každým se má probírat jeho finanční ohodnocení, ale i bez toho všeho je nám všem jasné, o co jde a že je situace vážná. Všichni máme co napravovat a nikomu z nás se nelíbí příčky, na nichž se Sparta nachází.
V tabulce zůstáváte pořád předposlední, takže co s tím?
Jsme dole a tam nás chce každý ze soupeřů udržet, abychom se nezvedli. Cesta nahoru může být dlouhá i obtížná. Hodila by se nějaká šňůra, sedm devět bodů ze tří zápasů. To čekání na první vítězství venku bylo strašně dlouhé a hlavně psychicky náročné, stejně jako ten měsíc bez plného bodového zisku.
Zažil jste někdy s hokejem tak velké trápení?
Asi ještě nikdy a z hlavy se to vůbec nedá dostat. S tím usínáte, s tím se probouzíte. Jsem za hokej nějak placený a užírám se tím, že mi to nejde. Když se pak propadnete do takové situace a ještě se trápíte při zakončení, sráží vás to do kolen. Teď už ale není jiná cesta, než to trpělivě ubojovat a tím se vydrápat nahoru, ať už v tabulce, nebo i psychicky.
