Článek
"Navíc stejně není co oslavovat. Tady trenéři mi říkají, že bych měl děkovat, že jsem se toho dožil," pousmál se v rozhovoru s ČTK Bukač, který většinu času momentálně tráví se svými kolegy a synem na jindřichohradeckém stadionu.
Na ledě se věnuje budoucím hokejistům dvakrát denně dvě hodiny. "Jsem dost vytížený. Až zdejší kurzy skončí, tak si ještě posedím s kolegy v Praze a to bude asi všechno," plánoval bývalý kouč československé i české reprezentace. Přestože již dostal a ještě dostane řadu dárků, vybavovat se o nich moc nechce. "To přece není vůbec důležité. Hlavní je radost, že jsem se s přáteli mohl setkat," podotkl.
Rekapituloval v knize
Přestože má Bukač za sebou velmi úspěšnou kariéru spojenou s různými hokejovými funkcemi, vzpomínkami se nezabývá. "Nepatřím mezi ty, kteří by vzpomínali na prožitky," řekl. Přesto v zimě celý svůj život rekapituloval. Psal totiž odbornou hokejovou publikaci, která vyjde již tento měsíc. "Jsem rád, že se mi to podařilo. Shrnul jsem tam vše, co se mi podařilo od žákovské do seniorské kategorie," řekl Bukač.
Strůjce dvou titulů mistrů světa, který vedl i národní týmy Rakouska a Německa a pomáhal jako konzultant polskému svazu, to v současnosti už na střídačku vůbec netáhne. "U hokeje jsem dál, ale každý musí znát své hranice. Moje místo je někde jinde," pravil uznávaný expert. V kontaktu s hokejovým hnutím se udržuje nadále i tím, že se každoročně zúčastňuje trenérských sympozií pořádaných při světových šampionátech.
